9 C 185/2022-45 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 28.895,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 28.895,97 Kč od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovanou uzavřela na základě žádosti žalované ze dne [datum] prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, prodejce [právnická osoba], smlouvu o úvěru č. SU4002095261 ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru za účelem zakoupení konkrétního produktu nabízeného prodejcem, který žalobkyni zastupoval na základě mandátní smlouvy. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly také obchodní podmínky smlouvy o úvěru žalobce. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr poskytnutý ve výši 9.999 Kč v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1.055 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Dále byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 30.000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo] když žalovaná čerpala k datu [datum] částku 29.733,07 Kč prostřednictvím poskytnuté úvěrové karty. Nedílnou součástí uvedené smlouvy pak byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaná řádně neplnila podmínky Smlouvy, když řádně nesplácela poskytnutý úvěr a dostala se do prodlení, přičemž žalobkyně oznámila žalované, že k datu [datum] zesplatnila dluh z úvěru, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 28.895,97 Kč. Uvedená částka byla tvořena dlužným doplatkem jistiny ve výši 25.429,94 Kč a částkou ve výši 3.466,03 Kč odpovídající splátkami splatnými do zesplatnění pohledávky za žalovanou. Žalobkyně pak požadovala i zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po jejím opakovaném upomínání ze strany žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2022 č.j. 9 C 185/2022-43 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně sice s takovým postupem nevyjádřila souhlas a soud vlastním pochybením její stanovisko nezjišťoval, nicméně byl přesvědčen, že by se příčilo ekonomice řízení, pokud by nařizoval v této věci jednání, což by pouze navyšovalo náklady řízení. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 4. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy měl soud za jednoznačně prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, prodejce [právnická osoba], smlouva o úvěru č. SU4002095261 ze dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru za účelem zakoupení konkrétního produktu nabízeného prodejcem, který žalobkyni zastupoval na základě mandátní smlouvy. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly také obchodní podmínky smlouvy o úvěru žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr poskytnutý ve výši 9.999 Kč v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1.055 Kč splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, kdy první splátka byla splatná dne [datum]. Dále byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 30.000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), když žalovaná čerpala k datu [datum] částku 29.733,07 Kč prostřednictvím poskytnuté úvěrové karty, jak soud zjistil z předložené transakční historie. Nedílnou součástí této uvedené Smlouvy pak byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce. Žalobkyně zároveň zjišťovala úvěruschopnost žalované a zároveň poskytla žalované veškeré informace o úvěru, jak soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení úvěrových podmínek. Žalovaná řádně neplnila podmínky Smlouvy, když řádně nesplácela poskytnutý úvěr a dostala se do prodlení, což bylo soudem opět bezpečně zjištěno z transakční historie a výpisu stavu úvěru-výpisů splátek. Žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum] žalované, že k datu [datum] zesplatnila dluh z úvěru, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 28.895,97 Kč. Uvedená částka byla tvořena dlužným doplatkem jistiny ve výši 25.429,94 Kč a částkou ve výši 3.466,03 Kč odpovídající splátkám splatným do zesplatnění pohledávky za žalovanou. Žalobkyně pak požadovala i zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po opakovaném upomínání žalované, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila. 6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro projednávanou věc bylo podstatné, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 30.000 Kč, přičemž žalovaná čerpala poskytnutý úvěr, avšak řádně jej nesplácela a žalobkyně oznámila dopisem ze dne [datum] žalované, že k datu [datum] zesplatnila dluh z úvěru, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 28.895,97 Kč. Uvedená částka byla tvořena dlužným doplatkem jistiny ve výši 25.429,94 Kč a částkou ve výši 3.466,03 Kč odpovídající splátkám splatným do zesplatnění pohledávky za žalovanou. Žalobkyně pak požadovala i zákonný úrok z prodlení od [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po opakovaném upomínání žalované, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. S ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, pak bylo třeba ji posuzovat i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen ZSÚ). Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 9. Podle přesvědčení soudu žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 30.000 Kč poskytnut a jak je třeba a do jakého data vrátit poskytnutý úvěr, respektive o podmínkách splátek úvěru. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalované poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým