11 C 53/2022-70 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 23 799 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: 2. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo„ banka“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] kdy nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit bance částku poskytnutého úvěru a částku ve výši 14 083 Kč představující úroky a poplatky a pojistné, a to formou 60týdenních hotovostních splátek v částce 469 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná částka jistiny 13 270,85 Kč a poplatku 10 528,15 Kč. Žalovaný po tomto datu ničeho neuhradil. 3. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, ani poté však na dlužnou částku ničeho neuhradil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 4. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: -) ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, kdy výše zápůjčky činila částku 14 000 Kč, když celková dlužná částka společně s úroky z úvěru, poplatky a sjednaným pojistným činila 28 083 Kč a měla být hrazena v 60týdenních splátkách ve výši 469 Kč, kdy poslední splátka byla ve výši 412 Kč Smlouva byla uzavřena dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. -) ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že tuto žádost učinil žalovaný dne [datum], když požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000 Kč, s intervalem splácení měsíčním. V žádosti blíže specifikoval také své zaměstnání, příjmy a výdaje domácnosti. -) ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 112. 2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem. Nedílnou součástí byl seznam postoupených pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] ([anonymizováno]). -) z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 30 305,38 Kč, a to do [datum]. Zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhaní ([anonymizováno]), -) z tabulek umoření byly zjištěny detailní informace ohledně splácení pohledávky žalovaným. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval a dospěl k tomuto skutkovému závěru: 6. Žalovaný se s bankou dne [datum] dohodl, že mu banka poskytne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem a poplatky a pojistným ve výši 14 803 Kč formou 60týdenních splátek ve výši 469 Kč. Žalovaný však tomuto svému závazku nedostál a dlužnou částku zcela nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: <i>8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>10. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>12. Dle § 2758 o.z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o zápůjčce. Tento závazkový vztah je spotřebitelským úvěrem ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při sjednávání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele. Žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, tedy právní předchůdkyně žalobkyně dostála své smluvní povinnosti. Naproti tomu však žalovaný svému závazku ze smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky tím, že poskytnuté peněžní prostředky včas a řádně zcela nevrátil a nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek a sjednané pojistné (§ 2758 o.z.). V důsledku porušení této smluvní povinnosti žalobkyně oprávněně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části dlužné částky ve výši 23 799 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným a jeji výši a rovněž také svoji aktivní věcnou legitimaci. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku v požadované výši s příslušenstvím. Žalobkyni bylo v souladu s § 2392 o. z. vyhověno, i pokud jde o její nárok na zaplacení úroků z úvěru ve výši 29 % ročně, jednak v kapitalizované výši 256,57 Kč a jednak z částky 13 270,85 Kč od [datum] do zaplacení. V souladu s ustanovením § 1970 o.z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala a za dobu ode dne následujícího po účinnosti postoupení byl úrok z prodlení stanoven ve výši ke dni prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I). 15. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele (zákaznická karta). 16. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 952 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“), ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částka ve výši 2 404 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II). 17. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 ods