14 C 172/2023-28 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se domáhá po žalovaném 2) zaplacení částky 39 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 39 000 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedl, že dne [datum] uzavřel s žalovanými 1) [celé jméno žalované] a žalovaným 2) [celé jméno žalovaného] smlouvu o nájmu bytu, jehož je vlastníkem, nacházejícím se na adrese [adresa žalované, žalobce a žalovaného]. Žalovaní neuhradili nájemné za měsíce leden až duben roku 2019 v celkové výši 33 000 Kč. Dluh na nájemném žalovaní uznali písemným uznáním dluhu ze dne [datum] ve výši 39 000 Kč a zavázali se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Jelikož na dlužnou částku ničeho neuhradili, ztratily dnem [datum] výhodu splátek. I když byly k úhradě dluhu vyzváni předžalobní výzvou, ničeho neuhradili. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum] bylo řízení vůči žalované 1) [celé jméno žalované] zastaveno, z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení. 4. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanou 1) [celé jméno žalované] nájemní [anonymizováno], jejímž předmětem byl nájem bytu nacházejícího se na adrese [adresa žalované, žalobce a žalovaného]. Nájemné bylo sjednáno v částce 8 500 Kč měsíčně, bez poplatků za energie a služby, a mělo být hrazeno k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že byla podepsána jen žalovanou 1), avšak žalovaný 2) byl uveden jako jeden z nájemců. 5. Z Uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne [datum] má soud bylo zjištěno, že žalovaná 1) a žalovaný 2) vůči žalobci uznali svůj dluh co do důvodu vzniklý z nájemní smlouvy nezaplacením čtyř nájmů, ve výši 39 000 Kč a zavázali se jej uhradit v měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných vždy do 25 dne v měsíci, počínaje měsícem srpnem roku 2019 tj. se splatností poslední splátky v květnu 2020. Mezi stranami bylo současně sjednáno, že v případě prodlení žalovaných s úhradou některé ze splátek, stává se splatný celý dluh. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], odeslané téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou 1) a žalovaného 2) k úhradě celé dlužné částky 39 000 Kč z důvodu nedodržení splátkového kalendáře a oznámil jim zánik splátkového kalendáře. 7. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin. Při hodnocení důkazů ve vzájemných souvislostech vzal soud nájemní smlouvou společně s uznáním dluhu za prokázané, že žalovaný 2) ústně uzavřel s žalobcem smlouvu o nájmu ve stejném znění jako žalovaná 1), neboť je jednak uveden jako jeden z nájemců na písemné nájemní smlouvě s žalovanou 1), ale zejména výslovně svůj závazek ze smlouvy o nájmu uznal, a to ve výši odpovídající ujednání obsaženém v nájemní smlouvě s žalovanou 1). Z těchto důvodů soud konstatoval, že oba žalovaní byli společnými nájemci dle § 2270 o.z. a v souladu s § 2271 o.z. ve spojení s § 2736 o.z. jsou vůči žalobci zavázaní společně a nerozdílně. 8. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle § 2053 o. z. platí, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že žalovaná 1) a žalovaný 2) uzavřeli s žalobcem jako společní nájemci nájemní smlouvu dle § 2201 o.z. ve spojení s § 2235 a násl. o.z., kterou se zavázali společně a nerozdílně hradit žalobci za přenechání nemovitosti k bydlení nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně. Soud vzal uznáním dluhu za prokázané, že co do důvodu a výše trval společný dluh žalovaných ke dni uznání tj. [datum] a jelikož v řízení nebyly prokázány skutečnosti, na základě kterých po tomto datu dluh žalovaných zanikl, bylo konstatováno, že dluh žalovaných v celkové výši 39 000Kč stále trvá, je již celý splatný od splatnosti první splátky, s níž se žalovaní ocitli v prodlení, tj. od [datum]. Žalovaný 2) je tedy povinen tento dluh celý věřiteli zaplatit, a to bez ohledu na jeho případný regres vůči žalované 1), a to včetně úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Z těchto důvodu soud žalobě, která byla důvodná, v celém rozsahu vyhověl. 11. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 244 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 000 Kč sestávající z částky 2 128 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 320 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společný úkon při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, z částky 2 128 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 320 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 128 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 320 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 668 Kč ve výši 2 870,28 Kč, tj. celkem 18 488 Kč. Vzhledem k tomu, že řízení bylo usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] vůči žalované 1. zastaveno a zároveň bylo rozhodnuto o nákladech řízení vůči žalované 1., náleží žalobci nárok na náhradu nákladů řízení pouze vůči žalovanému 2. ve výši 50 %, tj. 9 244 Kč. 12. Ve věci byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán z důvodu povoleného oddlužení žalované 1). Soud proto v souladu s položkou 2 bodem 2. ve spojení s položkou 1 bodem 1. písm. b) Sazebníku poplatků (k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) doměřil poplatek ve výši 390 Kč, když na poplatku mělo být uhrazeno položky 1 bodu 1. písm. b) 1 950 Kč a bylo uhrazeno pouze 1 560 Kč. 13. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.