14 C 86/2023-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 16 001 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 001 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat úvěr do úvěrového rámce ve výši 16 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal částku 16 001 Kč, kterou však ani přes upomínání žalobkyni ani její právní předchůdkyni nevrátil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne 22. 7. 2021 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 16 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úrok s proměnlivou sazbou včetně případných poplatků spojených s poskytnutím úvěru do 30 dní ode dne poskytnutí úvěru (čl. 8 smlouvy). Poskytnutou částku se pak žalovaný zavázal hradit pravidelně, alespoň minimální měsíční splátkou do 30 dní ode dne prvního čerpání úvěru (čl. 4 smlouvy). 4. Ze smlouvy o uživatelském účtu uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 22. 7. 2021 bylo zjištěno, že si strany sjednali písemné uzavření smlouvy prostřednictvím elektronických prostředků. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (přílohy [číslo] smlouvy o úvěru) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při uzavírání smlouvy informace dle § 95 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Totéž bylo zjištěno i ze smlouvy o revolvingovém úvěru. 6. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 7. 2021 částku 16 0001 Kč bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet]. 7. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne 23. 5. 2023 bylo prokázáno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni poskytnutí úvěru, tj. 22. 7. 2021 žalovaný a že v tento den byla na tento účet přijata částka 16 001 Kč. 8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 4. 2022 (rámcové smlouvy o postoupení pohledávek) mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem bylo zjištěno, že pohledávka, jež je předmětem tohoto sporu přešla na společnost [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] tuto pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni prokazovala také příloha [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, jejímž obsahem byl seznam postupovaných pohledávek a transakční historie žalobkyně, která prokazovala úplatu, jež poskytla žalobkyně za postoupení pohledávek jež je předmětem tohoto sporu společnosti [právnická osoba] 9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně sděleno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2022 podaným na poštu dle podacího lístku dne 21. 9. 2022. 10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 9. 2022 odeslané žalovanému téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů. 11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly, zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným řádně posuzovala jeho schopnost úvěr splácet a současně ji poučil o následcích nesplnění této výzvy (viz usnesení ze den 12. 5. 2023, č. j. [číslo jednací]). Jelikož žalobkyně po této výzvě sdělila, že není schopna prokázat prověřování úvěruschopnosti a nadále má být její nárok posuzován z bezdůvodného obohacení, soud konstatoval, že ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným řádně postupovala dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2013 Sb. o spotřebitelském úvěru a poskytla žalovanému úvěr, přestože existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel [anonymizováno] spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. 14. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky 16000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 16 001 Kč. 15. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak jak ukládá ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté co byl žalobkyní (tato vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle ustanovení § 1879 o. z.) vyzván k úhradě výzvou ze dne 21. 9. 2022 do 10 dnů ode dne doručení tj. 26. 9. 2022, ocitl se dnem po uplynutí lhůty od 7. 10. 2022 v prodlení dle ustanovení § 1968 o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení, žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 ve výši dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 7. 10. 2022 (tj. 15 % ročně z částky 16 001 Kč od 2. 10. 2022 do 6. 10. 2022) nebyl její nárok ještě splatným, a proto v této části jako nedůvodná zamítnuta výrokem II. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 001 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní