15 C 190/2023-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 29 425 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a to prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, když žalovaný požádal o poskytnutí půjčky online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, a tato byla v souladu s odstavcem [číslo] obchodních podmínek smlouvy o úvěru uzavřena elektronicky. Žalovaný poté vůli smlouvu uzavřít projevil verifikační platbou. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba] Na základě zmíněné smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 30 085 Kč, a to do [datum]. Svůj závazek vrátit poskytnutý úvěr včas však nedodržel. V důsledku čehož vznikla v souladu se smlouvou žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý prodlení, tj. ode dne následujícího po prodlení (4 425 Kč). Žalobkyně rovněž požaduje uhrazení částky ve výši 651 Kč, která představuje náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky. Jelikož žalovaný ničeho na dlužnou částku neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Svou aktivní věcnou legitimaci odvozuje žalobkyně z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a od ní se odvíjející dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum]. 3. Podáním ze dne [datum] učinila žalobkyně částečné zpětvzetí ve věci co do částky ve výši 9 610 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 5 185 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 425 Kč. 4. Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil co do částky 9 610 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 5 185 Kč a částce kapitulované smluvní pokuty ve výši 4 425 Kč, neb nebyl vyžadován souhlas žalovaného v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. a contrario. (výrok I.) 5. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil. 6. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v žalobním návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, kdy rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], resp. [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla se žalovaným jednání o uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v celkové částce 30 085 Kč, a to do [datum] Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky Žalovanému byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] převedena částka ve výši 15 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. Dále pak žalovanému byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 10 000 Kč, a to pod [variabilní symbol], označená jako„ dodatecna pujcka od [webová adresa] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]“ Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 35 185 Kč, a to nejpozději do [datum] (podací arch [anonymizováno]) 8. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému bylo učiněno dopisem ze dne [datum] ([anonymizováno]). 9. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy, a to z hlediska dostatečného posouzení úvěruschopnosti, jakožto předsmluvní povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. 15. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy ke skutečnostem – tedy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že důkazy o posouzení úvěruschopnosti nedisponuje a učinila částečné zpětvzetí, jak uvedeno výše. 16. V dané věci žalobkyně nedoložila žádné podklady, na základě kterých, úvěruschopnost žalovaného zkoumala, pouze tyto skutečnosti tvrdila v žalobním návrhu. Dané příjmy a výdaje ze strany žalovaného tak nebyly doloženy. Soud má tedy za to, že nebyly řádně zkoumány příjmy a výdaje žalovaného, nebyly posuzovány konkrétní okolnosti a podmínky na straně žalovaného typu poplatků za služby poskytované v souvislosti s bydlením, které lze snadno doložit, např. výpisem z účtu. Nebyly zkoumány ani další výdaje, jako např. jízdné, záliby, ošacení, poplatky za telefon, internet, platby pojistného. Právní předchůdkyně žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala. Dle názoru soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikovanou úvěrovou smlouvu jako neplatnou v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně. 17. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. 18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně sjednána spotřebitelská úvěrová smlouva, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které zcela nesplatil. Vzhledem ke shora učiněnému závěru tak právní předchůdkyně plnila bez právního důvodu, na straně žalovaného tedy vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši 25 000 Kč. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek pro