15 C 76/2023-40 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 35 630 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a to prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, když žalovaný požádal o poskytnutí půjčky online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, a tato byla v souladu s odstavcem [číslo] obchodních podmínek smlouvy o úvěru uzavřena elektronicky. Žalovaný poté vůli smlouvu uzavřít projevil verifikační platbou. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky [právnická osoba] Na základě zmíněné smlouvy byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 67 866 Kč, a to formou splátek ve výši 2 827,75, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána na den [datum]. Žalovaný však nedodržel rozpis splátek a řádně nesplácel, proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. V důsledku čehož vznikla v souladu se smlouvou žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý prodlení, tj. ode dne následujícího po prodlení. Žalobkyně rovněž požaduje uhrazení částky ve výši 690 Kč, která představuje náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky. Protože žalovaný ničeho na dlužnou částku neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Svou věcnou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a od ní se odvíjející dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. 3. Podáním ze dne [datum] učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby ve věci co do částky ve výši 9 131 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 8 501 Kč a smluvní pokutu ve výši 630 Kč. 4. Protože žalobkyně učinila platné a účinné zpětvzetí žalobního návrhu, když dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela, soud řízení zastaví. Podle odst. 3) soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, v takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle odst. 4) téhož zákonného ustanovení nesouhlas žalovaného se zpětvzetím návrhu není účinný, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, zdejší soud řízení částečně zastavil co do částky 8 501 odpovídající kapitalizovanému úroku a částky 630 Kč odpovídající smluvní pokutě, když nebyl vyžadován souhlas žalovaného ve smyslu dikce § 96 odst. 4 o.s.ř. a contrario. (výrok I.) 5. Soud podotýká, že při vyhlašování rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti, kdy byla do výroku I pojata v souladu s učiněným částečným zpětvzetím žaloby jak celková částka zpětvzetí ve výši 9 131 Kč, sestávající ze součtu částek kapitalizovaného úroku ve výši 8 501 Kč a kapitalizované smluvní pokutě ve výši 630 Kč, tak mylně samostatná částka 630 Kč. Soud však již nemá možnost žádného řádného procesního postupu, jak tuto nesprávnost napravit; nicméně do výroků II. a III. se tato chyba nepromítla. 6. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil. 7. Protože účastníci, žalovaný konkludentně a žalobkyně již v žalobním návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil skutková zjištění a z nich závěr o skutkovém stavu, přičemž soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, kdy rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, ani je nikterak nezpochybnil. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným nadepsanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v celkové částce 67 866 Kč, a to ve 24měsíčních splátkách v částce 2 827,75 Kč dle předpisu splátek, který byl přílohou smlouvy. Součástí smlouvy byly také obchodní podmínky Žalovanému byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] převedena částka ve výši 35 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. Upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 5 726,27 Kč, a to se splatností ihned. Opětovně byl vyzván dopisem ze dne [datum] k uhrazení dlužné částky z úvěrové smlouvy ve výši 5 815,09 Kč. Posledně byl dopisem ze dne [datum] vyzván k okamžitému uhrazení dlužné částky ve výši 43 656,97 Kč, když byl poskytnutý úvěr v souladu s odstavcem [číslo] smlouvy a obchodních podmínek zesplatněn ([anonymizováno]). Dopisem ze dne [datum] byl následně právním zástupcem žalobkyně žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 44 321 Kč ([anonymizováno]). 9. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu se Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému bylo učiněno dopisem ze dne [datum] ([anonymizováno]). 10. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav podle těchto zákonných ustanovení: <i>11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně sjednána úvěrová smlouva, když žalobkyně přes výzvu soudu ze dne [datum] nedokázala doložit důkazy způsobilé prokázat způsob zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. Žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, protože však tato plnila bez právního důvodu, na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat. Dále žalobkyně uplatnila požadavek na úhradu účelně vynaložených nákladů a mimosoudní vymáhání pohledávky, a to za jeden odeslaný dopis a jednu osobní návštěvu dlužníka, které řádně doložila a prokázala. Proto jí soud vyhověl i v této části nároku a vyhověl i co do částky 690 Kč (1x obyčejný dopis, 3 osobní návštěvy terénního pracovníka), a to v souladu s § 513 o.z., kdy náklady vznikly v souvislosti se snahou mimosoudně vymoci pohledávku od žalovaného, kdy tuto snahu vynaložila žalobkyně. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., když při stanovení doby prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení. 15. Žalobkyně prokázala výši pohledávky a její faktické předání, proto zdejší soud žalobnímu návrhu vyhověl v rozsahu zohledněného zpětvzetí. (výrok II.) 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrné rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož nároku žalobkyně bylo vyhověno v rozsahu 81,39 % požadovaného, což je její úspěch, pak neúspěchu odpovídá 18,61 %. Žalobkyně tak vznikl nárok