4 C 68/2017-208 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalovanému 1) a žalované 2) povinnosti společně a nerozdílně odstranit stavbu kanalizační přípojky v rozsahu jejího vedení přes pozemek p. č. st. , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, (nyní p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , jméno FO, p. č. , hodnota, v obci a katastrální území , jméno FO, ). K důvodům žaloby uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, . Žalovaní jsou v režimu společného jmění manželů vlastníky pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, vybudovaný na základě stavebního povolení , právnická osoba, , jméno FO, , odboru výstavby ze dne , datum, zn. , Anonymizováno, . Součástí stavebního povolení bylo rovněž povolení ke stavbě tzv. přípojek, a to i přípojky kanalizační vedoucí přes pozemek žalobce p. č. st. , Anonymizováno, . Kanalizační přípojka byla vybudována v roce 2000, tedy před nabytím účinnosti z. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, je samostatnou stavbou ve vlastnictví žalovaných dle § 3 z. č. 274/2001 Sb. vlastníků stavby připojené na kanalizaci, avšak byla zbudována na základě obligačního časově omezeného práva odvíjejícího se od kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobce , jméno FO, . Podle znění smlouvy: „Prodávající se zavazuje v případě potřeby umožnit kupujícímu při výstavbě rodinného domu na pozemku parc. č. , Anonymizováno, napojení na veřejnou kanalizaci do , adresa, přes její zastavený pozemek parc. č. , hodnota, .“ Žalovaní věděli, že jejich právo je jen časově omezeno a domáhali se zřízení služebnosti i po žalobci. Změnou vlastnictví a také výpovědí dohody o souhlasu (účiněné z důvodu právní jistoty) zaniklo obligační právo žalovaných a tito již nemají právní důvod k zatížení pozemku žalobce.2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, neboť pozemek p. č. st. , Anonymizováno, získali od právní předchůdkyně , jméno FO, kupní smlouvou ze dne , datum, za účelem výstavby rodinného domu a napojení domu na veřejnou kanalizaci mohlo být realizováno díky výškovým poměrům a řešení domu pouze přes pozemek tehdejšího p. č. st. , Anonymizováno, , který vlastnila , jméno FO, . Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou ve vlastnictví žalovaných, byla řádně povolena, zkolaudována (kolaudační rozhodnutí ze dne , datum, zn. , Anonymizováno, a zbudována s písemným souhlasem právní předchůdkyně žalobce, souhlas nebyl časově omezen pouze pro dobu vlastnictví pozemku , jméno FO, . Žalovaní také ve věci , spisová značka, uplatňují vůči žalobci své předkupní právo k pozemku, jeho uplatněním zanikly účinky kupní smlouvy uzavřené mezi žalobce a , jméno FO, a žalobce není ve věci aktivně věcně legitimován do doby, kdy bude pravomocně vyřešen spor , Anonymizováno, . Žalobce zakoupil pozemek také s upozorněním , jméno FO, , že se na pozemku nachází kanalizace. Žalovaní vydrželi právo stavby ve formě věcného břemene, a to k , datum, dle § 151 odst. 1 ve spojení s § 134 z. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, když v dobé víře vybudovali kanalizační přípojku se souhlasem vlastníka pozemku, tuto stavbu od roku 2002 bez omezení využívají po dobu delší než 10 let a vlastník pozemku jejich právo do prosince 2015 bez výhrad trpěl. Žalovaní také poukázali na to, že žalobce v průběhu řízení postavil na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v místě starého domu, dům zcela nový, tento zkolaudoval a existence přípojky pod domem mu v tomto nijak nebránila3. Žalovaní s ohledem na shora uvedené podali vzájemný návrh dne , datum, , kterým se domáhali určení (ve znění zpřesněném po vypracování geometrického plánu), že jako vlastníci pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba domu p. č. , hodnota, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, mají právo stavby na části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, , označené , Anonymizováno, č. , hodnota, pro rozdělení pozemku ze dne , datum, jako p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 59 m2, spočívající v oprávnění žalovaných vést pod pozemkem žalobce kanalizační přípojku a žalobce jako vlastník pozemku p. č. st , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, je povinen právo stavby spočívající ve vedení kanalizační přípojky a jejího užívání na části svého pozemku trpět včetně údržby. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení dovozovali ze snahy dosáhnout souladu faktického stavu se stavem v katastru nemovitostí, kde věcné právo žalovaných v katastru nemovitostí není zapsáno. Z opatrnosti pro případ, kdyby soud žalobu o určení zamítl současně navrhli eventuální petit zřízení práva stavby – kanalizační přípojky k domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, , a to pod povrchem části pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v katastrální území , jméno FO, , označené na , hodnota, pro rozdělení pozemku ze dne , datum, jak p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 59 m2, přičemž žalovaní jsou povinni vlastníku pozemku zaplatit společně na nerozdílně úplatu za zřízení služebnosti náhradu ve výši určené znaleckým posudkem. K eventualitě sekundárního petitu žalovaní uvedli, že podmíněnost tohoto nároku není dle hmotného práva vázána na neúspěšnost primárního petitu. Poté co byli ze strany soudu poučeni dle § 41a odst. 2 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) žalovaní uvedli, že se domáhají samostatně nároku na zřízení práva stavby.4. Žalobce navrhl zamítnutí vzájemného návrhu žalovaných, který považoval za nedůvodný a šikanózní, když žalovaným svědčilo jen časově omezené obligační právo, žalovaní museli s možností zániku počítat a vědomě na sebe vzali také riziko z toho plynoucí. Žalobce odmítal vydržení věcného břemene žalovanými, kteří nebyli v dobré víře, neboť jde o právo věcné, vznikající vkladem do katastru nemovitostí a bez existence titulu a zavkladování nemohlo dojít k zahájení běhu vydržecí lhůty. Přestože v průběhu řízení žalobce na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, vybudoval nový dům č. p. , Anonymizováno, , žalobce setrval na odstranění kanalizační přípojky tak, jak bylo původně žalováno. Žalobce po uplynutí koncentrační lhůty dle § 118b) odst. 1 o.s.ř. uplatnil nová tvrzení, a to, že žalovaní využili právní předchůdkyni k získání souhlasu za výhodných podmínek, jednali v rozporu s dobrými mravy, pro opožděnost těchto tvrzení soud nemohl dle § 118b odst. 1 o.s.ř. k těmto tvrzením přihlédnout.5. Soud poznamenává k objektivní kumulaci vzájemných nároků žalovaných, tak jak byly formulovány prvotně vyvozující podmíněnost sekundárního petitu (o zřízení služebnosti) jen od neúspěchu primárního petitu (o určení věcného břemene), že má za to, že v dané věci nejde o eventuální petit dle § 80 o.s.ř. (a jednu poplatkovou povinnost), neboť vzájemná podmíněnost obou petitů nevyplývá z hmotného práva jako je tomu např. v případě žalob na vydání věci. Není-li podmíněnost dána hmotným právem, jde o dva samostatné nároky se samostatným skutkovým základem (zde se žalobní skutek nároku na určení odlišuje od skutku nárok na zřízení služebnosti zejména tím, že obsahuje skutkové okolnosti, ze kterých je dovozován vznik práva – okolnosti zakládající dobrou víru, délka doby apod). Pro každý ze samostatných nároků vzniká poplatková povinnost. Soud má za to, že eventuálnost petitu nemůže být dovozována jen z nedůvodnosti primárního petitu, neboť tímto by mohla být nejen obcházena poplatková povinnost, ale také zhojen neúspěch primárního petitu s dopadem na posouzení úspěšnosti žaloby jako celku při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Pokud je při absenci hmotněprávní úpravy podmíněnosti sekundární petit i přesto účastníkem podmíněn neúspěchem primárního petitu, nemůže soud dle § 41a odst. 2 o.s.ř. k takto podmíněnému úkonu účastníka přihlížet (obdobně dovodil soud samostatnost nároků v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaní však po poučení dle § 41a odst. 2 o.s.ř. vzájemnou podmíněnost samostatných nároků odstranili tím, že žádali, aby soud rozhodoval o obou nárocích samostatně. Z těchto důvodů posuzoval soud oba vzájemné nároky žalovaných samostatně. Ve vztahu k nároku na určení věcného břemene žalovaní splnili svoji poplatkovou povinnost, avšak poplatková povinnost nebyla splněna, ačkoliv vzniká podáním návrhu dle § 4 odst. 1, písm. a) z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Soud usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, uložil žalovaným zaplacení soudního poplatku dle položky 4 písm. a) Sazebníku poplatků z. č. 549/ 1991 Sb., uložil jim 15 denní lhůtu a současně je poučil o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaní na jednání dne , datum, (v poslední den lhůty k zaplacení) uvedli, že poplatek nehodlají zaplatit a požádali o zastavení řízení. Z těchto důvodů soud dle § 9 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku splatného podáním ná