9 C 128/2023-40 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 52.057,79 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 52.057,79 Kč od [datum] do zaplacení z titulu nehrazení dodávek elektřiny, která byla žalovanému dodávána ze strany žalobkyně do odběrného místa [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při sazbě distribuce D45D a hodnotě hlavního jističe 3x32 A. Žalovanému tak vznikl závazek za tuto dodávku elektřiny žalobkyni hradit řádně a včas sjednanou cenu. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 9,301 MWh elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] ve výši 52.057,79 Kč splatnou k datu [datum]. S ohledem na všechny provedené platby ze strany žalovaného pak žalovaný dlužil za odebranou elektřinu částku ve výši 52.057,79 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručování předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2023 č.j. 9 C 128/2023-25 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě také nevyjádřila, přičemž soud vycházel z toho, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí. 4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bylo možno jednoznačně z těchto důkazů zjistit, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při sazbě distribuce D45D a hodnotě hlavního jističe 3x32 A, na základě sjednané smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum] Součástí smlouvy byl i Souhlas a informace o zpracování osobních údajů, [ulice] podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. Cena elektřiny byla stanovena Ceníkem žalobkyně [příjmení] [jméno] 24 Zima II. Stejně tak se stanovená cena řídila i Ceníkem distribuce elektřiny a souvisejících služeb, když tento ceník byl vydán [právnická osoba], a.s. pro zákazníky kategorie D. Žalovanému tak vznikl závazek za dodávku elektřiny žalobkyni hradit řádně a včas sjednanou cenu, respektive cenu stanovenou ze strany žalobkyně. tak vznikl závazek za tuto dodávku elektřiny žalobkyni hradit řádně a včas sjednanou cenu. Fakturou [číslo] ze dne [datum] (mimořádná faktura za elektřinu) žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 9,301 MWh elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] ve výši 52.057,79 Kč splatnou k datu [datum], když za odběr byla stanovena částka 59.057,79 Kč a započteny zálohy ve výši 7.000 Kč. Žalobkyně pak ještě vydala opravnou fakturu [číslo] ze dne [datum] s tím, že žalobkyně žalovanému stanovila přeplatek ve výši 9.990,27 Kč. S ohledem na všechny započtené provedené platby ze strany žalovaného pak žalovaný dlužil za odebranou elektřinu v uvedeném období částku ve výši 52.057,79 Kč. Žalovaný dluh neuhradil po doručení výzvy ze dne [datum] k ukončení smlouvy. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručování předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil, ač mu byla žaloba obsahující veškerá tvrzení žalobkyně doručena do vlastních rukou dne [datum]. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy bylo bezpečně zjištěno a bylo možné uzavřít, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při sazbě distribuce D45D a hodnotě hlavního jističe 3x32 A, na základě sjednané smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum], když fakturou [číslo] ze dne [datum] (mimořádná faktura za elektřinu) žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 9,301 MWh elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] ve výši 52.057,79 Kč splatnou k datu [datum], když za odběr byla stanovena částka 59.057,79 Kč a započteny zálohy ve výši 7.000 Kč. Žalovaný na této částce ničeho neuhradil. 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu v postavení dodavatele poslední instance ve smyslu příslušného § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), když cena elektřiny byla dána ceníkem dodávky elektřiny. 10. S ohledem ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 11. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl závazkový vztah. Žalovaný měl povinnost hradit dodávanou elektřinu žalobkyni podle platně stanovených cen elektřiny. Žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při sazbě distribuce D45D a hodnotě hlavního jističe 3x32 A, na základě sjednané smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum], když fakturou [číslo] ze dne [datum] (mimořádná faktura za elektřinu) žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 9,301 MWh elektřiny do odběrného místa v období od [datum] do [datum] ve výši 52.057,79 Kč splatnou k datu [datum]. Žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, kdy toto prodlení a nárok na zákonný úrok z prodlení bylo třeba posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ. Ve smyslu § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh za dodanou elektřinu řádně a včas neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně žalobkyní vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) 12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 2.083 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 52.057,79 Kč tj. 3.220 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 4 úkony právní služby tj. 12.880 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 1.200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 13