9 C 204/2023-47 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 133.586,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč s tím, že žalovaný měl povinnost vrátit poskytnutý úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.906 Kč splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem [datum], když při řádném splácení měla být poslední splátka uhrazena k datu [datum] ve výši 2.829,91 Kč. Žalovaný pak měl uhradit nejen poskytnutou jistinu úvěru, ale rovněž i sjednaný úrok z úvěru. Žalovaný opakovaně porušil podmínky úvěrové smlouvy a žalobkyně využila svého práva a k datu [datum] úvěr zesplatnila. K datu zesplatnění úvěru pak činil dluh na jistině úvěru 130.526,63 Kč, na poplatcích částku ve výši 3.060 Kč a dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru a úrok z prodlení a úrok z úvěru od [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl vyzván k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 9. 2023 č.j. 9 C 204/2023-43 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem. Soud s ohledem na souhlas žalobkyně a pasivitu žalovaného v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že žalovaným na základě jeho žádosti dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč s tím, že žalovaný měl povinnost vrátit poskytnutý úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.906 Kč splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem [datum], když při řádném splácení měla být poslední splátka uhrazena k datu [datum] ve výši 2.829,91 Kč. Žalovaný pak měl uhradit nejen poskytnutou jistinu úvěru, ale rovněž i sjednaný úrok z úvěru. Celková částka, kterou měl při řádném splácení žalovaný uhradit byla ve výši 205.468,91 Kč Součástí smlouvy byly i Všeobecné podmínky žalobkyně a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, dále Sazebník žalobkyně. Úvěr byl žalovaným čerpán jednorázově na účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedl ve smlouvě, což bylo zjištěno i z periodického výpisu z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný opakovaně porušil podmínky úvěrové smlouvy a žalobkyně využila svého práva a k datu [datum] úvěr zesplatnila, jak mohl soud bezpečně zjistit z transakční historie a dále z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum]. K datu zesplatnění úvěru pak činil dluh na jistině úvěru 130.526,63 Kč, na poplatcích částku ve výši 3.060 Kč a dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru a úrok z prodlení a úrok z úvěru od [datum], jak soud opět zjistil z transakční historie. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl vyzván k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému řádně doručována. 6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. 7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřené smlouvě o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel na základě uzavřené smlouvy úvěr ve výši 150.000 Kč a byl povinen při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr a žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. K datu zesplatnění úvěru pak činil dluh na jistině úvěru 130.526,63 Kč, na poplatcích částku ve výši 3.060 Kč a dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru a úrok z prodlení a úrok z úvěru od [datum] 8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. 10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 150.000 Kč poskytnut a jakou částku bude nucen splatit. 12. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla spravedlivě očekávat, že částka úvěru, která byla žalovanému poskytnuta, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácena. 13. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 14. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 16. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatn