9 C 235/2022-38 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně ke zdejšímu soudu dne 18. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 213.338,84 Kč spolu s příslušenstvím představovaným kapitalizovaným smluvním úrokem z úvěru, zákonným úrokem z prodlení a zákonným úrokem z prodlení z částky ve výši 216.748,35 Kč za dobu od 29. 9. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 4. 1. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 250.000 Kč (dále jen Smlouva) za účelem konsolidace předchozích závazků žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 96měsíčních splátkách ve výši 3.129,40 Kč počínaje dnem 25. 2. 2021, když úvěr byl sjednán s úrokem ve výši 4,70 % ročně. Nedílnou součástí pak byl Sazebník žalobkyně [příjmení] podmínky a Všeobecné podmínky. Žalobkyně žalované úvěr řádně poskytla, avšak žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splátek a žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne 19. 4. 2022. Žalovaná ani tak svou povinnost dále neplnila a k datu podání žaloby ničeho neuhradila. K datu podání žaloby pak činil dluh žalované na jistině částku ve výši 212.438,84 Kč, na smluvním úroku k datu splatnosti ve výši 4.309,51 Kč, na smluvních poplatcích ve výši 900 Kč a dále ze zákonného úroku z prodlení za dobu od 29. 9. 2022. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena dne 23. 12. 2022 ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstala zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřila k žalobě, ani ničeho nenamítala proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní. 3. Po podání žaloby žalovaná uhradila částku v celkové výši 15.491,80 Kč s tím, že žalobkyně podáním ze dne 28. 2. 2023 vzala žalobu částečně zpět co do uvedené částky a soud tak v intencích tohoto procesního dispozitivního úkonu žalobkyně řízení v intencích § 96 odst. 2 OSŘ částečně zastavil. (výrok I.) 4. Soud nařídil jednání na den 7. 3. 2023, k němuž se dostavila žalobkyně, avšak nikoliv žalovaná, ač jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno do vlastních rukou dne 2. 3. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Soud pak tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v intencích § 101 odst. 3 OSŘ. 5. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění, kdy měl za bezpečně prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 4. 1. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 250.000 Kč (dále jen Smlouva) za účelem konsolidace předchozích závazků žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 96měsíčních splátkách ve výši 3.129,40 Kč počínaje dnem 25. 2. 2021, když úvěr byl sjednán s úrokem ve výši 4,70 % ročně. Nedílnou součástí pak byl Sazebník žalobkyně [příjmení] podmínky a Všeobecné podmínky. Žalobkyně řádně žalovanou seznámila s podmínkami Smlouvy, když toto soud bezpečně zjistil z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění o předsmluvní informace pro konsolidaci půjček a formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované a její majetkové poměry dotazem u ČSSZ, což bylo zjištěno ze sdělení ČSSZ ohledně výše starobního a vdovského důchodu žalované a z výpisů z běžného účtu žalované. Žalobkyně žalované úvěr řádně poskytla, avšak žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splátek, jak soud bezpečně z transakční historie a výpisů z účtu. Žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný dopisem ze dne 19. 4. 2022. Žalovaná ani tak svou povinnost dále neplnila a k datu podání žaloby ničeho neuhradila. Až následně do data jednání uhradila celkově částku ve výši 15.491,80 Kč. K datu podání žaloby pak činil dluh žalované na jistině částku ve výši 212.438,84 Kč, na smluvním úroku k datu splatnosti ve výši 4.309,51 Kč, na smluvních poplatcích ve výši 900 Kč a dále ze zákonného úroku z prodlení za dobu od 29. 9. 2022, což bylo rovněž možno zjistit z transakční historie. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2022, která byla žalované doručována na adresu shora v záhlaví rozsudku uvedenou soudem prostřednictvím České pošty, s.p., dne 30. 9. 2022, jak soud zjistil z poštovního podacího archu. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 8. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek. 9. Podle přesvědčení soudu žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily listinné důkazy. Stejně byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého kontokorentního úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr poskytnut a zároveň v jaké výši pak jí vznikne povinnost vrátit poskytnutý úvěr. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně vyplnila a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. 10. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ. 11. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 12. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 13. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda naříze