14 C 82/2024-69 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 250 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, zapsaného v registru vozidel nesjednal pro toto vozidlo pojištění odpovědnosti v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022, 250 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 16 250 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek: 3 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 436 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, částky 2 188 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 888 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení a částky 3 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 431 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, zapsaného v registru vozidel nesjednal pro toto vozidlo pojištění odpovědnosti v období od 2. 10. 2021 do 7. 4. 2022, 188 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 3 476 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, od 8. 4. 2022 do 20. 7. 2022, 104 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 1 888 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a od 21. 7. 2022 do 1. 10. 2022, 73 dní, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 3 431 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dluhy nezaplatil, ačkoliv byl k jejich úhradě vyzván.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem dne , datum, č.j. , Anonymizováno, proti kterému podal žalovaný včasný odpor, v němž uvedl, že vozidlo RZ , SPZ, k datu 27.7.2021 prodáno na Slovensko s tím, že nový majitel jej buďto ekologicky zlikviduje nebo opraví a zaregistruje ve Slovenském registru vozidel. Vozidlo bylo prodáno jako nepojízdné a nový majitel jej zlikvidoval až 27.9.2022. Jelikož vozidlo bylo prodáno, k placení povinného ručení neměl důvod. K výzvě soudu žalovaný doložil kupní smlouvu o prodeji vozidla RZ , SPZ, dne 27.7.2021 , jméno FO, , bytem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , technický průkaz vozidla a protokol o převzetí starého vozidla na spracovanie ze dne 27.9.2022.3. Žalobkyně podáním ze dne 4.7.2024 vzala žalobu částečně zpět a to pro částku 3 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 436 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, částku 2 188 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 888 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení a částku 3 731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 431 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že jí nebyly před podáním žaloby známy okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek vůči žalovanému a o prodeji vozidla se dozvěděla až v souvislosti se sdělením žalovaného po podání žaloby.4. Soud proto podle § 96 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby žalobkyní částečně zastavil, a to i bez souhlasu žalovaného, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo první jednání.5. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení 16 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 250 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení (vozidlo RZ , SPZ, , dlužné období od 1.8.2021 do 7. 4. 2022).6. Dle provedeného dokazování soud z výpisu z registru silničních vozidel zjistil, že osobní automobil RZ , SPZ, byl v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022 veden jako vozidlo provozované/vlastněné osobou žalovanou a toto vozidlo nebylo v registru vedeno jako vozidlo vyřazené, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé.7. Z údajů žalobkyně o vozidle žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný je veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, o objemu 2 497 cm3 od 21. 2. 2020.8. Z výzvy k úhradě ze dne 26.5.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku 65 Kč denně za vozidlo RZ , SPZ, , pro které nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022, tj. 250 dnů včetně nákladů na uplatnění práva 300 Kč v celkové výši 16 250 Kč do 60 dnů a poučila jej o sdělení okolností vylučujících vznik nároku na příspěvek.9. Z upomínky ze dne 31. 8. 2022 a z předžalobní upomínky ze dne 24. 10. 2022 včetně dokladu o podání zásilky a o sledování zásilek ze dne 24. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně vyzván k zaplacení dluhu vzniklého v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022.10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a žalovaný ani netvrdil skutečnosti, které by tato zjištění zpochybňovaly. Pro nadbytečnost zamítl soud ostatní důkazní návrhy vztahující se k nárokům, ohledně kterých byla žaloba částečně vzata zpět.11. Podle § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen z. č. 168/1999Sb.) ve znění z. č. 293/2017 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak,a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.12. Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.13. Při právním posouzení věci soud postupoval dle předcházející právní úpravy z.č. 168/1999 Sb. platné a účinné v době vzniku nároku žalobkyně v souladu se zásadou zákazu retroaktivity, když z. č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti, účinný ke dni vyhlášení rozhodnutí, nemá přechodná ustanovení týkající se nároků žalobkyně vzniklých do 1. 4. 2024. Dle provedeného dokazování soud konstatoval, že v období od 1. 8. 2021 do 7. 4. 2022 byl žalovaný dle § 4 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla RZ , SPZ, a porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. tím, že k předmětnému vozidlu nesjednal v uvedeném období pojištění odpovědnosti. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni nárok vůči žalovanému dle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. na úhradu příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. v denní sazbě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 65 Kč, tj. 250 dní x 65 Kč tedy 16 250 Kč. Současně vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb. i nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Jelikož žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 z. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného ve lhůtě do 1 roku ode dne vzniku povinnosti, jak prokazovala výzva ze dne 26. 5. 2022 a současně výzva obsahovala lhůtu i poučení dle § 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb., nezanikl nárok na příspěvek a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dluh ve výši 16 550 Kč. Nezaplatil-li žalovaný ani poté, ocitl se dle § 1968 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v prodlení, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, neboť z procesního hlediska zavinila zastavení části řízení bez uspokojení svého nároku, náhradu nákladů řízení v částce 1 430 Kč. Tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše 5 501,80 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 049 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému