9 C 279/2023-33 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31.251 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 31.251 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne , datum, uzavřel žalovaný s jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 16.000 Kč, přičemž žalovaný využil svého práva a uzavřel uvedenou úvěrovou smlouvu se změnou splatnosti a poskytnuté částky dne 8. 12. 2022, kdy mu byla fakticky poskytnuta částka úvěru ve výši 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu nejpozději do 5. 1. 2023 i spolu s úrokem z úvěru ve výši 5.426 Kč, tedy zavázal se vrátit 30.426 Kč. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, , přičemž žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru. Žalovaný řádně úvěr nesplácel, přičemž se následně dostal od 9. 2. 2023 do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný ničeho ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2023, přičemž žalobkyně měla nárok na vrácení jistiny spolu s úrokem a zároveň i smluvní pokutu ve výši 825 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 22. 1. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ).3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2024 č.j. 9 C 279/2023-31 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 22. 1. 2024 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již předem v podané žalobě. Soud s ohledem na pasivitu žalovaného v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo bezpečně z předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně zjištěno, že dne , datum, uzavřel žalovaný s jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet finanční prostředky ve výši 16.000 Kč, přičemž žalovaný využil svého práva a uzavřel uvedenou úvěrovou smlouvu č. , hodnota, se změnou splatnosti a poskytnuté částky dne 8. 12. 2022, kdy mu byla fakticky poskytnuta částka úvěru ve výši 25.000 Kč, jak soud zjistil z výpisu z účtu. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu nejpozději do 5. 1. 2023 i spolu s úrokem z úvěru ve výši 5.426 Kč, tedy zavázal se vrátit 30.426 Kč. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, přičemž žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i číslo účtu k poskytnutí úvěru tím, že uhradil registrační poplatek ze svého běžného účtu , č. účtu, což soud zjistil opět z výpisu z účtu. Peněžní prostředky byly řádně žalovanému poskytnuty, ale žalovaný řádně úvěr nesplácel, přičemž se následně dostal od 9. 2. 2023 do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný ničeho ani po doručení oznámení o postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 16. 6. 2023, přičemž žalobkyně měla nárok na vrácení jistiny spolu s úrokem a zároveň i smluvní pokutu ve výši 825 Kč.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Pro rozhodování soudu bylo podstatné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, přičemž žalovaný měl do určitého data vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem, celkem částku ve výši 30.426 Kč, avšak porušil svou povinnost a ničeho nevrátil a dostal se i do prodlení s tím, že žalobkyně (její právní předchůdce) měla právo i na úhradu smluvní pokuty ve výši 825 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . (viz právní hodnocení níže)8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. S ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření úvěrové smlouvy, pak bylo třeba ji posuzovat i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen ZSÚ). Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.10. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 25.000 Kč poskytnut a jak je třeba a do jakého data vrátit poskytnutý úvěr. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně (její právní předchůdce) mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.11. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ, případně bylo možno zdůraznit, že nebyla namítnuta relativní neplatnost ze strany žalovaného pro jeho absolutní procesní pasivitu.12. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto př