3 C 169/2025-65 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 25 881,10 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne 26. 5. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr do výše 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v měsíčních splátkách. Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Žalovaný načerpal úvěr do limitu 25 000 Kč. Žalovaný nehradil splátky včas, a proto byl vyzván výzvou, aby dlužné splátky uhradil do 2. 10. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný závazek nesplnil, poskytovatelka úvěr ke dni 2. 10. 2024 zesplatnila. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 23 431,10 Kč také poplatky ve výši 2 450 Kč, kapitalizované smluvní úroky ve výši 2 275,30 Kč, kapitalizované úroky z prodlení smluvní poplatky ve výši 522,42 Kč a úroky z prodlení a úvěru od 2. 12. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o. s. ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že předchůdkyně vycházela z informací podaných žalovaným a z výpisů z jeho bankovního účtu. Dále doplnila, že žalovaný splácel dluh od června 2022 do května 2024 a celkem uhradil 18 848,12 Kč.4. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tak soud vyšel z doložených listinných důkazů, tyto posoudil dle ustanovení § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli dne 26. 5. 2022 smlouvu o úvěru (smlouva, ceník, všeobecné produktové podmínky). Na základě smlouvy načerpal žalovaný částku 25 000 Kč (přehled splátek, výpisy z účtu). Strany se dohodly na úroku z úvěru ve výši 16,9 % ročně (smlouva). Žalovaný byl povinen hradit vedle jistiny a úroků také poplatky za upomínky a další služby (smlouva, ceník). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu (upomínky). Žalovaný na dluh uhradil celkem 18 848,12 Kč (platební historie). Žalovaný měl před uzavřením smlouvy příjem 24 202 Kč (výpisy z účtu). Zůstatky na účtu žalovaného byly v měsících před uzavřením smlouvy povětšinou kladné (výpisy z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (výzva ze dne 8. 4. 2025, podací lístek).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne 28. 11. 2024, jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy včetně pohledávky za žalovaným obsažené na řádku , Anonymizováno, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 12. 2024, o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost poskytovatele řádně. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako platnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr uhradit. Soud vyšel především z toho, že žalovaný téměř 2 roky řádně splácel svůj dluh a uhradil přes 18 000 Kč. Bylo tedy evidentní, že jeho příjem, který byl zjištěn ve výši cca 24 000 Kč, na pokrytí splátek úvěru ve výši 750 Kč měsíčně stačil. Zároveň předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici doklady k příjmu žalovaného a měla i přehled o jeho výdajích, neboť žalovaný měl u poskytovatelky vedený bankovní účet. Z tohoto účtu vyplynulo, že žalovaný měl přiměřené výdaje a byl schopen splátky úvěru hradit. Z uvedeného vyplynulo, že úvěruschopnost byla u žalovaného řádně zkoumána. Žalovaný však svým závazkům nedostál, dluh neuhradil a žalobkyni, která prokázala poskytnutí úvěru, tedy soud přiznal celou žalovanou částku včetně úroku z úvěru, který žalobkyně požadovala v nižší, než dohodnuté výši, a poplatků za upomínky, k jejichž úhradě se žalovaný ve smlouvě také zavázal.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 851 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 036 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 881,10 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 o. s. ř. a k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o. s. ř.