30 C 322/2020-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali na žalovaných zaplacení částky ve výši 12.458 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci jako spoluvlastníci bytového domu [adresa], který se nachází v [obec], uzavřeli dne [datum] s žalovanými nájemní smlouvu ohledně bytové jednotky [číslo] přičemž nájemné bylo ujednáno ve výši 6.000 Kč měsíčně a zálohy za energie a služby poskytované s nájmem byly dohodnuty ve výši 2.750 Kč, s tím, že tyto částky byly splatné do 25. dne příslušného měsíce. Žalobci žalovaným odpustili nájemné, a to včetně záloh za služby, za období od 1.4.2020 do 7.4.2020. Žalovaní dosud uhradili toliko část nájemného ve výši 3.000 Kč. Žalovaní neuhradili část nájemného za měsíc duben ve výši 1.600 Kč, zálohy ve výši 2.108 Kč a za květen nájemné ve výši 6.000 Kč a zálohy ve výši 2.750 Kč, tj. celkem 12.458 Kč, přestože byli vyzváni ke zjednání nápravy. Žalobci se tak podanou žalobou domáhali zaplacení 12.458 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celé řízení byli zcela pasivními. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobci předložených listinných důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané, že účastnící řízení dne [datum] uzavřeli listinu označenou jako Smlouva o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] v domě ve spoluvlastnictví žalobců, který se nachází v ulici [ulice a číslo] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.4.2020 do 30.6.2020. Nájemné bylo ujednáno ve výši 6.000 Kč měsíčně a zálohy za energie a služby poskytované s nájmem byly dohodnuty ve výši 2.750 Kč měsíčně, tj. celkem 8.750 Kč, jak je taktéž patrné z evidenčního listu bytu. Tyto částky byly splatné do 25. dne příslušného měsíce. Žalobci žalovaným z důvodu stavu bytové jednotky, zničených podlah, jakož i s ohledem na plíseň v celém menším pokoji, odpustili nájemné, a to včetně záloh za služby, za období od 1.4.2020 do 7.4.2020. Žalovaní dosud uhradili toliko část nájemného za duben 2020 ve výši 3.000 Kč. Žalovaní tak neuhradili zbývající část nájemného za měsíc duben 2020 ve výši 1.600 Kč, zbývající část záloh za duben 2020 ve výši 2.108 Kč a nájemné ve výši 6.000 Kč a zálohy ve výši 2.750 Kč za květen 2020, tj. celkem 12.458 Kč. Žalovaní ničeho nezaplatili, přestože byli vyzváni ke zjednání nápravy předžalobními výzvami ze dne 20.7.2020, které jim byly odeslány, jak seznatelé z kopií předních stran dopisů obsahujících tyto výzvy. 5. Lze tedy shrnout, že žalovaní dosud žalobcům nezaplatili částku ve výši 12.458 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobci a žalovanými byla dne [datum] platně v písemné formě uzavřena smlouvu o nájmu bytu (§ 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“)), a to na dobu určitou. Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobci) povinen přenechat nájemci (žalovaným) k zajištění bytových potřeb byt, který je předmětem nájmu (§ 2235 odst. 1 NOZ), čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemce (žalovaných) platit nájemné v ujednané výši (§ 2246 odst. 1 NOZ) a platit za plnění spojená s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 NOZ). Žalovaní ovšem stanovenou povinnost porušili, když nájemné a plnění spojená s užíváním bytu neuhradili za zbývající část měsíce dubna 2020 a pak za celý měsíc květen 2020, čímž se následující den po splatnosti příslušného nájemného a plnění spojeného s užíváním bytu, když splatnost těchto částek byla ujednána vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, tj. nájemné a plnění spojená s užíváním bytu za měsíce duben a květen 2020 měla být vždy zaplaceny nejpozději do 25.4.2020, resp. do 25.5.2020, ocitli v prodlení (§ 1968 NOZ). Ode dne prodlení svědčí žalobcům právo požadovat po žalovaných příslušný úrok z prodlení ve výši dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Lze uzavřít, že žalobci se na žalovaných důvodně domáhali zaplacení částky ve výši 12.458 Kč, když částka ve výši 7.600 Kč připadá na dlužné nájemné a částka ve výši 4.858 Kč na neuhrazená plnění spojená s užíváním bytu. 8. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobcům částku 12.458 Kč s úrokem z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18.917,68 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.458 Kč sestávající z částky 3.888 Kč - 1.296 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. (za převzetí a přípravu zastoupení), s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4.860 Kč podle § 12 odst. 4 a.t., z částky 1.944 Kč - 648 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (za jednoduchou výzvu k plnění), s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2.430 Kč podle § 12 odst. 4 a.t., z částky 3.888 Kč - 1.296 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé), s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4.860 Kč podle § 12 odst. 4 a.t. a z částky 3.888 Kč – 1.296 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. k) a.t. (za odvolání proti platebnímu rozkazu ze dne [datum], s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4.860 Kč podle § 12 odst. 4 a.t., a to včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14.808 Kč ve výši 3.109,68 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobců. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 11. Vzhledem k tomu, že na straně žalovaných se jedná o solidární závazek, soud jim uložil, aby povinnosti vyplývající z tohoto rozsudku zaplatili společně a nerozdílně (§ § 1872 odst. 1 NOZ).