34 C 229/2020-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 947,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které poukázal žalovanému na jeho bankovní účet částku 10 100 Kč, která měla být splacena nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 847,70 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 3. Soud ve věci jednal dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (§101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 4. Z listiny označené„ Rozšířené vyhledávání“ soud zjistil, že dne [datum] původní věřitel, [právnická osoba], poukázal na účet žalovaného částku 10 100 Kč. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [IČO] jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru věřitelem klientovi. Úvěr je specifikován takto: celková výše úvěru 10 100 Kč, datum jeho poskytnutí [datum], forma online, splatnost úvěru [datum], celkový poplatek za poskytnutí úvěru 2 999,70 Kč po slevě, 7 847,70 Kč před slevou, doba trvání úvěru 21 dní, celková částka, kterou je klient povinen uhradit po slevě činí 12 882,18 Kč, před slevou 18 180,14 Kč, počet splátek 1. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel, [právnická osoba] [IČO], oznámil žalovanému, že pohledávka věřitele ve výši 29 404,11 Kč byla postoupena na žalobkyni. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Soud dospěl k tomuto skutkovému stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poukázal na jeho účet částku 10 100 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 999,70 Kč po slevě, ve výši 7 847,70 Kč před slevou, a to nejpozději do [datum]. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 1968 věta první o.z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 12. Podle § 1970 odst. 1 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena dle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce, na základě které přenechal původní věřitel žalovanému částku 10 100 Kč, kterou mu dne [datum] poukázal na jeho účet a žalovaný se jí zavázal vrátit do [datum]. Žalobkyně netvrdila, že mezi účastníky byly sjednány úroky. Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum] byla žalovaným porušena, čímž se ocitl v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky ([datum]) a od tohoto dne ([datum]) má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o.z. 15. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 10 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, avšak nepřiznal žalobkyni částku 7 847,70 Kč. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru v uvedené výši, avšak ve smlouvě označené jako Smlouva o úvěru, je tato částka uvedena jako částka před slevu a po slevě je uvedena částka 2 999,70 Kč, aniž by bylo jednoznačně uvedeno, v jaké výši má žalovaný poplatek uhradit. Z listiny není zřejmé, jaká konkrétní výše poplatku byla mezi účastníky smlouvy sjednána. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení, že mezi účastníky byl sjednán poplatek právě v jí uvedené výši. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). 16. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 744 Kč, přičemž tato částka představuje 12,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 947,70 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 240 Kč ve výši 890,40 Kč. 18. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.