8 C 387/2018-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení shora specifikované částky z titulu nevráceného úvěru. Žalobce se domáhal na žalované osobě zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z úvěrové smlouvy, a to [číslo] ze dne [datum] (úvěrový rámec 24 115 Kč). Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem (právním předchůdcem [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a žalovaný se zavázal úvěr splácet, ale nečinil tak, když se dostal do prodlení se 3 splátkami za měsíce srpen, září a říjen 2009, čímž se stál úvěr splatný od [datum]. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum]. Pohledávka byla dále postoupena na žalobce v požadované výši, z nichž tvoří 15 254 Kč jistina, 171 Kč dlužné splátky, 3 730 Kč sankce za porušení závazku. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu, pokud nebude potřeba doplnit žalobu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahem smlouvy je mimo jiné závazek (právního předchůdce) žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 115 Kč na zboží, a žalovaný se zavázal tento úvěr včas a řádně splatit 45 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 791 Kč splatnými vždy do 15. dne v měsíci od [datum]. Účastníci si sjednali smluvní úrok ve výši 24,98 % ročně. Ve smlouvě bylo rovněž ujednáno, že nedílnou součást smlouvy tvoří VOP, jimiž jsou smluvní strany vázány. Naopak smlouva neobsahuje ujednání o smluvních pokutách a poplatcích. 5. Z obchodních podmínek bylo mimo jiné zjištěno, že celý zůstatek úvěru je splatný, pokud je žalovaný v prodlení se splácením 3 splátek (bod VI./2.). Dále je součástí obchodních podmínek ujednání, dle kterého je při prodlení žalovaného oprávněn žalobce požadovat pokutu dle sazebníku (bod VI./6.). 6. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky po zesplatnění celého úvěru ve výši dlužných splátek do zesplatnění úvěru 3 171 Kč (tj. cca 4 splátek), nesplacené jistiny 18 984 Kč a příslušenství vč. smluvních pokut ve výši 1 898 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v žalobě uplatněná pohledávka byla postoupena na žalobce, a tato skutečnost byla oznámena žalovanému. Výše postoupené pohledávky dle přílohy smlouvy o postoupení pohledávek měla být 22 000 Kč, z toho jistina ve výši 15 254 Kč, dlužné splátky 171 Kč, sankce za porušení závazku 3 730 Kč a ve zbytku pohledávky, které žalobce v tomto řízení neuplatnil. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval zástupcem z řad advokátů žalovaného k úhradě celkové žalované částky vč. příslušenství před podáním žaloby ve výši 19 155 Kč (tato výzva neobsahuje ani základní právní rozbor). 9. Z dalších předložených důkazů soud neučinil k věci žádná zjištění. 10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu: Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalovaný a předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr 24 115 Kč, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši 24,98 % ročně splatit 45 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 791 Kč splatnými vždy do 15. dne v měsíci od [datum]. Žalovaný však splátky řádně neplatil, a proto byl úvěr zesplatněn dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky na žalobce byla celková výše zůstatku dluhu na jistině 15 254 Kč, na dlužných splátkách před zesplatněním úvěru 171 Kč, a dále byli žalovanému účtovány sankce v celkové výši 3 730 Kč za porušení závazků. Pohledávky byly tedy postoupeny a žalobci, ani poté ovšem na výzvu žalovaný ničeho neuhradil. Jednotlivá smluvní ujednání, práva a povinnosti účastníků smlouvy, ohledně smluvních pokut nebyly sjednány přímo ve smlouvě o úvěru, ale prostřednictvím obchodních podmínek odkázány na Sazebník jako součást smlouvy o úvěru. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě celého zůstatku dluhu, ale ten ničeho neuhradil. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, a s přihlédnutím k § 3028 odst. 1, 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 1 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném před [datum], dále jen„ o.z.“) a obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném před [datum] (dále jen“ obch.z.“). 12. Podle § 497 obch.z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 502 obch.z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 14. Podle § 503 odst. 1 obch.z. závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 citovaného ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. 15. Podle § 504 obch.z. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 16. Podle § 506 obch.z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 17. Podle § 273 odst. 1 obch.z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 18. Podle § 262 odst. 4 obch.z. se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku. 19. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 20. Podle § 55 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 21. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 22. Podle § 365 obch.z. dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 23. Podle § 369 odst. 1 obch.z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 24. Podle § 517 odst. 1 věta první obč.zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Podle odstavce 2 ci