13 C 549/2009-419 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem ve věci 13 C 165/2008, v níž se domáhala určení, že nabyla vydržením právo cesty odpovídajícího věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení] k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] k budově bez č. p./č. e. – objekt občanské vybavenosti ležící na pozemku parc. [číslo]. Dále navrhla vydání rozsudku, kterým se zřídí věcné břemeno spočívající v právu cesty k budově [adresa] na pozemcích shora označených. 2. Usnesením ze dne 21. 8. 2009, č. j. 13 C 165/2008-144 soud vyloučil řízení o návrhu žalobkyně na zřízení věcného břemene spočívající v právu cesty k budově [adresa] k samostatnému řízení. Věc je projednávána pod spisovou značkou 13 C 549/2009. 3. Skutkové okolnosti žalobkyně vylíčila tím, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se stala vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] budovy bez č. p./č. e. ležící na pozemku parc. [číslo] která není v evidenci katastru nemovitostí, všechny nemovitosti v k. ú. [část obce] nad [příjmení]. Nemovitosti nemají samostatný přístup, jsou součástí areálu termálního koupaliště, ve kterém ostatní nemovitosti včetně pozemku, přes které je možný přístup k předmětným nemovitostem, vlastní žalovaný. Přístupová cesta k nemovitostem se nachází na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou ve vlastnictví žalovaného. Jiná přístupová cesta k budovám, než přes uvedené pozemky ve vlastnictví žalovaného, není z hlediska dispozice celého areálu možná ani účelná, když tento přístup byl nerušeně užíván po dobu 20 let. Nemovitost, resp. budova [adresa] je restaurace, přičemž k tomuto účelu chtěl nemovitost užívat v souladu s kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum], jak žalobkyně, tak i jeho pozdější nájemci. Žalobkyně, resp. nájemci nemohou objekt restaurace využívat k účelu, k němuž byl kolaudován, neboť není k objektu zajištěn přístup. Navíc žalovaný možný přístup zcela vyloučil, když na základě územního rozhodnutí vydaného dne [datum], stavebním odborem Magistrátu města Ústí nad Labem k návrhu vedlejšího účastníka byl postaven plot na pozemku parc. [číslo] který přímo sousedí s pozemky parc. [číslo] [číslo] na nichž se nachází stavba restaurace ve vlastnictví žalobkyně. Uvedený plot zcela znemožnil přístup do restaurace vchodem pro hosty, tzn. že objekt restaurace je přístupný pouze vchodem pro zaměstnance, který hosté nemohou užívat pro rozpor s hygienickými předpisy. Stavba plotu je nesmyslná, jejím jediným cílem bylo právě zahradit vchod pro hosty restaurace. Žalobkyně nemůže vykonávat svá vlastnická práva, domáhá se proto zřízení věcného břemene, resp. s ohledem na změnu právní úpravy občanského zákoníku povolení nezbytné cesty jako služebnosti. Žalobní petit žalobkyně specifikovala podáním ze dne [datum] (došlo soudu dne [datum]), včetně zpracovaného geometrického plánu dle specifikace uvedené ve výroku tohoto rozsudku I. 4. Žalovaný a vedlejší účastník se žalobou nesouhlasili, navrhli zamítnutí. Své procesní stanovisko nezměnili v průběhu řízení, byť se účastníci pokusili o mimosoudní řešení věci. Smír se však nezdařil. 5. Žalovaný shodně s vedlejším účastníkem poukázali na to, že nejsou splněny zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty, neboť to neumožňuje zákonná úprava § 1032 odst. 2 obč. zák., dle kterého nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Areál koupaliště, který sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobkyně, je areálem uzavřeným, který má omezenou provozní dobu, a to pouze přes letní sezonu, kdy se jedná o veřejné koupaliště v [obec]. Areál je provozován vedlejším účastníkem za podmínek přesně stanovených, zejména v provozním řádu koupaliště a v návštěvním řádu. Povolením nezbytné cesty by nastala situace, kdy by nekontrolovaně mohly osoby vstupovat do areálu koupaliště, aniž by k tomu byly oprávněny. Nemovitost ve vlastnictví žalobkyně řadu let chátrá, není jako restaurace využívána. Navíc žalobkyně má možnost přístupu z veřejné komunikace. Provedením určitých stavebních úprav by bylo možno zřídit další vchod, pokud žalobkyně má za to, že vchodem pro zaměstnance by nebylo možno, aby vstupovala veřejnost, tedy hosté restaurace, případně pouze rozšíření stávajících vstupních dveří přístup pro hosty vytvořit. Pokud žalovaný přistoupil k oplocení areálu, tak z důvodu, že docházelo k porušování předpisů ze strany osob, návštěvníků restaurace, do areálu koupaliště, vznikal nepořádek, případně další závadné situace, na které žalovaný reagoval právě umístěním plotu, aby zabránil dalším negativním jevům. Nelze žalovaného jako vlastníka sousedního pozemku nadměrně omezovat ve vlastnickém právu. Navrhli zamítnutí žaloby. 6. Žalobkyně setrvala na podané žalobě a zdůraznila, že jediný přístup k nemovitosti je možný přes pozemky žalovaného. Nemovitosti byly kolaudovány a vždy sloužily jedinému účelu – provozování restaurace. K plnění tohoto účelu je však nezbytný přístup vchodem k tomu určeným. Takový přístup žalobkyně zajištěný nemá. Nelze na něj přenášet povinnost vybudovat přístup, neboť by to znamenalo vysoké náklady. Žalobkyně dále podtrhla, že restaurace v budovách žalobkyně fungovala bezproblémově až do května 2008. Nelze po ní spravedlivě a důvodně žádat, aby zcela změnila dispozici svého objektu a celý objekt přebudovala tak, aby vznikly nové stavební otvory umožňující užívání objektu pro účely restaurace v souladu s platným kolaudačním rozhodnutím. Budova žalobkyně byla od jejího zkolaudování součástí veřejného areálu koupaliště. Areál není trvale uzavřený a střežený. Hygienické předpisy neumožňují, aby stejným vchodem vstupovali do restaurace personál restaurace a současně návštěvníci restaurace. Restaurace nemůže být podle zvláštních předpisů provozována bez zpřístupnění hlavního vchodu, kdy ke vstupu brání oplocení zřízené žalovaným. 7. Usnesením podepsaného soudu ze dne 7. 2. 2012, č. j. 13 C 549/2009-162 bylo řízení přerušeno za účelem vyčkání pravomocného skončení řízení ve věci vedené pod spisovou značkou 13 C 165/2008. Ve věci 13 C 165/2008 byla řešena otázka, zda žalobkyně nabyla právo odpovídající věcnému břemeni vydržením. 8. O návrhu žalobkyně na určení, že nabyla právo odpovídající věcnému břemeni vydržením, bylo rozhodnuto pravomocně rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2017 č. j. 9 Co 355/2016-465, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2015 č. j. 13 C 165/2008-399. Žaloba na určení, že žalobkyni svědčí právo průchodu odpovídající věcnému břemeni přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nad [příjmení] v rozsahu nezbytném k provozování restaurace byla zamítnuta. 9. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2017, č. j. 13 C 549/2009-214 byl rozhodnuto o pokračování v přerušeném řízení, neboť překážka pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadla. Věc 13 C 165/2008 byla pravomocně skončena. 10. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 12. 2017, č. j. 13 C 549/2009-231 soud vyhověl návrhu účastníků a řízení přerušil podle § 110 o. s. ř., neboť se pokusili o vyřešení věci mimosoudní cestou. 11. Žalovaný podal návrh na pokračování v řízení, neboť věc se nepodařilo smírnou cestou vyřešit. 12. Soud pokračoval v řízení. [příjmení] dokazování. Poskytl účastníkům časový prostor pro opětovné mimosoudní řešení věci, tak jak avizovali u jednání dne [datum]. Smír se nezdařil. Žalobkyně setrvala na podané žalobě a doplnila, že věcné břemeno požadované má rozlohu 99,12 m2, což by zatěžovalo žalovaného na jeho pozemcích v 10 %. Aktuálně nemovitost nemůže žalobkyně užívat z důvodu bránění v přístupu, nemovitost chátrá, ztrácí na hodnotě. Nemůže být provozována, nejsou prováděny žádné stavební práce ani jiné úpravy. K jednání dne [datum] se žalobkyně nedostavila. Soud jednal v její nepřítomnosti, jakož i v nepřítomnosti právního zástupce, který byl o jednání vyrozuměn. Termín vzal na vědomí u jednání dne [datum]. Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně. 13. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu. Kupní smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně jako kupující nabyla nemovitosti v k. ú. [část obce] nad [příjmení] a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] budova [adresa] – objekt občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, dále budovu bez č. p./č. e. – objekt občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] která není v evidenci katastru nemovitostí. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni [datum] prokazuje vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem, nabývacím titulem je shora označená kupní smlouva. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. 14. Odbor územního plánování a architektury