14 C 227/2017-116 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 64 576 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o dílo, ve které se zavázal pro žalovaného zhotovit dílo spočívající ve zhotovení zastřešení nad bytovým domem ve [obec] za cenu díla ve výši 250 000 Kč. Bylo sjednáno, že doplatek ceny díla je splatný ve lhůtě sedmi dnů ode dne převzetí díla prostého vad a nedodělků a podpisu předávacího protokolu. Žalobce dílo řádně provedl, dokončil a předal ke dni [datum], při předání díla nebyly vytýkány žádné vady ani nedodělky. Splatnost ceny díla nastala již ke dni [datum], dosud však nebyla uhrazena cena díla v části 64 576 Kč (část ceny díla ve výši 180 000 Kč byla zaplacena formou záloh a část ve výši 5 424 Kč zanikla v důsledku započtení proti související pohledávce žalovaného). Přes výzvy nebyl dluh uhrazen. Žalobce se tak domáhal zaplacení částky 64 576 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukázal na to, že smlouvu uzavíral žalobce jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný nepodniká ve stavebnictví ani podobném oboru. Smlouvu předkládal vyhotovenou žalobce, žalovaný ji pouze připomínkoval. Uvedl, že ve smlouvě není uveden žádný zástupce žalovaného jako objednatele, který by byl oprávněn za něj dílo převzít. Nedošlo k podepsání jakéhokoliv dodatku, kterým by došlo k platné změně smlouvy ve smyslu rozšíření okruhu osob oprávněných dílo převzít, přitom veškeré změny a dodatky musely mít dle smlouvy písemnou formu. Plná moc, kterou žalovaný udělil [jméno] [příjmení] dne [datum], se nevztahovala na možnost přebírat jeho jménem jakékoliv dílo, neboť převzetí díla není administrativní ani technická záležitost. Tato plná moc navíc byla udělena před podpisem smlouvy o dílo, k této smlouvě ani nemohla být udělena. Žalobce měl tedy dílo předat výhradně žalovanému jako objednateli. Dále uvedl, že [jméno] [příjmení] ani nebyla schopna fyzicky provést řádnou kontrolu díla, neboť je v důchodovém věku a jednalo se o zhotovení nepřístupného střešního pláště. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce si byl vědom nekvalitně odvedené práce, proto využil nepřítomnosti žalovaného a dílo předal [jméno] [příjmení], přestože k tomu nebyla zmocněna a nebyla schopna dílo řádně převzít. Protokol o předání díla podepsaný [jméno] [příjmení] žalovaný považuje za neplatný a dílo považuje do současné doby za nepředané, tj. nedokončené. Proto mu ani dosud nevznikla povinnost zaplatit doplatek ceny díla, když ten je vázán na řádné předání díla objednateli. Žalobu tak považuje za předčasnou, na dosud nesplatnou pohledávku. Dne [datum] žalovaný uhradil žalobci další zálohu (nikoliv doplatek ceny díla) ve výši 100 000 Kč, která zhruba odpovídala odvedené práci. I z toho vyplývá, že předání díla neuznal a žalobce s tím byl srozuměn. Na díle začal žalobce pracovat až po asi dalších dvou měsících, kdy ho uvedl do přijatelnějšího stavu, nikoliv však do stavu, kdy by bylo možno dílo převzít, dále se již o předání díla nesnažil. Následně žalovaný uvedl, že ke dni [datum] byla provedena fotodokumentace díla, které vykazovala zjevné vady a nedodělky, jednalo se o celkovou křivost střechy, chybně osazené okapy, nedodělané bednění štítu. Teprve později se zjistilo, že v rozporu se smlouvou o dílo nebyly žádné sloupky konstrukce zakotveny do podkladního betonu a následkem toho asi po roce silný vítr nadzvedl celou střechu, některé nosné sloupky se vyvrátily a střecha se propadla. Dle předávacího protokolu ze dne [datum] měly být vady a nedodělky specifikovány na samostatný list, ten sice nebyl toho dne vypracován, ale žalovaný jej vypracoval a vady uplatnil dne [datum]. Žalobce následně vady uznal a zavázal se je odstranit. K odstranění vad a nedodělků došlo až v srpnu 2015, kdy žalobce odmítl písemně zdokladovat předání díla. (Na dotaz soudu k vysvětlení, zda tedy veškeré vady již byly odstraněny, žalovaný následně uvedl, že vady na díle stále jsou.) Jelikož ve smlouvě bylo sjednáno, že dílo musí být prosto vad a nedodělků, mohlo dojít k předání díla teprve po odstranění vad. K předání díla bez vad dosud nedošlo. Dále žalovaný na prvním jednání vznesl námitku započtení, kdy k započtení uplatnil sjednanou smluvní pokutu za prodlení s dodáním díla. Uvedl, že dle smlouvy mělo být dílo provedeno [datum], pokud bylo předáno [datum], bylo předáno opožděně. K započtení tak uplatnil smluvní pokutu za 3 dny prodlení v částce 3 750 Kč. Na následujícím jednání námitku promlčení upravil, resp. rozšířil tak, že smluvní pokutu uplatňuje za období od [datum] do [datum], tj. za 52 dnů, celkem ve výši 65 000 Kč, tuto tedy započítává proti celé žalované částce. Smluvní pokuta byla poprvé uplatněna ústně dne [datum]. 3. K námitkám žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že dílo řádně předal objednateli, pouze zastoupenému paní [jméno] [příjmení]. Žalobci byla ihned po podpisu smlouvy předložena plná moc zmocňující paní [příjmení], od této chvíle jednal žalobce ve všech věcech souvisejících se zhotovením díla výhradně s paní [příjmení], sám nebyl s žalovaným v žádném kontaktu, zatímco paní [příjmení] obstarávala veškerá jednání od prvních kontaktů, přes cenovou nabídku, realizaci a následné řešení problémů s poškozením díla přívalovým deštěm. Žalobce neměl důvod se domnívat, že by paní [příjmení] nebyla oprávněna k převzetí díla, zejména když se ve stanoveném termínu dostavila k převzetí díla místo objednatele. Zmocnění není nijak zpochybněno ani v uzavřené smlouvě. Nehraje roli, že se žalovaný nechal při převzetí zastoupit někým, kdo k tomu údajně neměl být fyzicky schopen. Námitku nedostatku zmocnění považuje za rozpornou s dobrými mravy, když sleduje nepoctivý úmysl, a to vyhnout se nezaplacení ceny za provedené dílo. Pokud jde o vady díla, uvedl, že po převzetí díla skutečně uznal reklamovanou vadu díla, nebránící jeho řádné funkčnosti, a na díle provedl další práce směřující k jejímu odstranění. Žalovaný však nevznesl žádné další nároky z titulu odpovědnosti za vady díla, oprava této vady proto nemá žádný význam k předmětu žaloby, tj. nezaplacení předaného díla. Navíc vytýkané vady byly drobnosti, které nebránily užívání díla. Uznává vadu spočívající v křivosti střechy, to bylo uplatněno jako reklamace a to poté opravil, dále byl reklamován špatný spád okapu, to také opravil, ale není si jistý, jestli tam tato vada byla v okamžiku dokončení díla nebo jestli nedošlo k uvolnění okapu dodatečně. Pokud byla jako vada označena neodstraněná fólie, tak ta zakrývala vrchní část budovy ještě předtím, než žalobce započal dílo, její odstranění nebylo předmětem smlouvy. Pokud byla uváděna nutnost dokončit bednění štítu, tak štít byl zabedněn, na předložených fotografiích je zobrazen prostor pod štítem, který nebyl předmětem smlouvy, chybělo tam obvodové zdivo. Pokud jde o tvrzené nezakotvení sloupků do betonu, tak tato vada vůči němu nikdy nebyla uplatněna ani reklamována, poprvé o ní slyšel až na jednání soudu, toto tvrzení považuje za účelové a případně namítá, že tato vada nebyla uplatněna bez zbytečného odkladu. K tvrzení ohledně dalšího předání díla dne [datum] uvedl, že u žádného jednání nebyl, ale následně byla sjednána další smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zabednění části fasády nad okny a vyčnívajícího zateplení v průčelí domu, tedy to se už jednalo o jiné dílo. Pokud jde o uplatněnou smluvní pokutu za prodlení s dodáním díla, uvedl, že dílo bylo dokončeno ve lhůtě, pouze bylo mezi účastníky dohodnuto, že k předání díla dojde až [datum], a to vzhledem k časovým možnostem paní [příjmení]. Považuje za podstatné, že dílo bylo ve lhůtě dokončeno. Proto i kdyby byla smluvní pokuta sjednána platně, nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Má však za to, že smluvní pokuta je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu s ohledem na její konstrukci, kdy je vázána na celou cenu díla, což už uváděl při mimosoudní komunikaci. Vůči nároku na zaplacení smluvní pokuty také vznesl námitku promlčení. Pokud jde o postavení žalovaného jako spotřebitele, poukázal na to, že žalovaný je spotřebitelem nadstandardně kvalifikovaným, žalovaný rozsáhle podniká, patří mezi asi 300 nejbohatších Čechů dle časopisu [příjmení]. Pouze v tomto případě má předmětnou nemovitost v osobním vlastnictví, nikoliv v rámci podnikatelských aktivit. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalobce jako zhotovitel s žalovaným jako objednatelem. Žalobce je ve smlouvě označen jako [název žalobce] [celé jméno žalobce], je uvedeno jeho IČO, žalovaný je označen datem narození. Předmětem smlouvy bylo zhotovení zastřešení nad bytovkou na klíč – [obec] dle zjednodušené projektové dokumentace, která tvoří přílohu [číslo] smlouvy. Bylo uvedeno, že střecha se skládá z dodávky a montáže dřevěné konstrukce (krov – sedlová střecha), dodávky a montáže latí a trámů, dodávky a montáže střešní krytiny