29 C 423/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] podle § 176 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) domáhala podle § 1003 z.č. 89/2012Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“) ochrany rušené držby. 2. Žalobkyně žalobu, doplněnou podáním na čl. 22, odůvodnila zejména tím, že žalovaná spolu se svým bývalým manželem [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalované], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], nabyli do společného jmění manželů bytovou jednotku [číslo] byt, jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů, zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [adresa], byt. dům, stojící na parcele [číslo] zapsané na [list vlastnictví], vymezené na parcele [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku p. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení], na adrese [adresa] (dále jen jako byt). Ačkoliv jsou pan [jméno] [příjmení] s žalovanou [celé jméno žalované] již pravomocně rozvedeni, a to rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č.j. č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci od [datum], byt je i nadále součástí zatím nevypořádaného společného jmění manželů. Žalobkyni byl dle žaloby dán byt do užívání jejími rodiči, otcem [jméno] [příjmení] a matkou, žalovanou [celé jméno žalované], žalobkyně tak užívala dle žaloby byt od června 2021 se souhlasem a s vědomím jak svého otce, [jméno] [příjmení], tak i své matky, žalované [celé jméno žalované], a měla v úmyslu byt dlouhodobě užívat a bydlet v něm. Za tímto účelem dle žaloby tak žalobkyně společně se svým přítelem celý byt vymalovala a uklidila, žalobkyně měla v bytu své osobní věci, oblečení, hygienické potřeby a další věci běžné osobní potřeby a měla od bytu klíče, které obdržela od svého otce, [jméno] [příjmení], a kromě ní byt nikdo jiný neužíval. Otec žalobkyně, [jméno] [příjmení], žalobkyni v bytě v průběhu měsíců červen a červenec 2021 několikrát navštívil. Žalobkyně tak měla dle žaloby držbu užívacího práva k bytu. Dále žalobkyně uvedla, že když se chtěla dne [datum] do bytu dostat, zámek od vchodových dveří bytu nešlo dosavadními klíči odemknout, navíc v bytě zahlédla cizí osobu. [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělil, že dne [datum] obdržel dopis od [titul] [jméno] [příjmení], advokátky žalované [celé jméno žalované], ve kterém bylo bez dalších podrobností uvedeno, že k bytu byla uzavřena nájemní smlouva a byt byl předán nájemci. Následně se otec žalobkyně, ve snaze vyřešit danou situaci a zjistit totožnost nájemce, se dle žaloby obrátil na Policii České republiky, v doprovodu příslušníků Policie České republiky navštívil byt, avšak nikdo neotevřel. Žalobkyně se pokoušela se žalovanou opakovaně telefonicky spojit, avšak pokaždé neúspěšně, následně se žalobkyně dne [datum] formou WhatsApp zprávy dotázala na toto jednání žalované, odpověď na své dotazy však žalobkyně do dnešního dne neobdržela. [jméno] [příjmení] následně požádal právní zástupkyni žalované o zaslání nájemní smlouvy a též se dle žaloby dovolal neplatnosti předmětné nájemní smlouvy z důvodu, že uzavření nájemní smlouvy přesahuje běžnou správu společného jmění manželů. Žalobkyně doposud neví, komu žalovaná předala byt do užívání, a nezná ani důvod, proč žalovaná předala byt třetí osobě v době, kdy měla byt v užívání žalobkyně, která jej získala do užívání se souhlasem a s vědomím žalované, žalovaná dle žaloby umožnila dosud nezjištěné třetí osobě obsadit byt a užívat jej. Žalobkyně se tak od [datum] nemůže do bytu dostat a ani jej užívat. Žalovaná navíc neposkytuje žádnou součinnost k vyklizení nájemce, a do dnešního dne se jej ani nepodařilo ztotožnit. Výše popsaným jednáním žalované tak dle žaloby prokazatelně došlo k vypuzení žalobkyně z držby užívacího práva k bytu. Žalobkyně se tedy dle ust. § 176 a násl. o.s.ř., ve spojení s ust. § 1007 a násl. obč.z., domáhá ochrany držby spočívající v uložení povinnosti žalované zdržet se dalšího vypuzení z držby žalobkyně k bytu a aby žalovaná obnovila původní stav s tím, že rušení držby trvá od [datum], je žaloba podána v zákonem stanovené lhůtě dle ust. § 1008 obč.z. Právní předpisy 3. Podle § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. 4. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. 5. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. 6. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením. 7. Podle § 10 odst. 1 obč. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. 8. Podle § 988 obč.z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit. 9. Podle § 1003 obč.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 10. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 11. Podle § 2021 obč.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Důkazy a skutková zjištění 12. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, ze kterých soud zjistil následující skutečnosti a skutkové závěry. 13. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [anonymizováno] [datum rozhodnutí] na čl. 7-8 soud zjistil, že manželství rodičů žalobkyně, tj. žalované a [jméno] [příjmení] dle výše uvedeného, bylo pravomocně rozvedeno k [datum]. 14. Z výpisu z katastru nemovitostí na čl. 9 soud zjistil, že byt dle žaloby je evidován jako byt ve společném jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení] dle výše uvedeného. 15. Z dopisu právní zástupkyně žalované z [datum] na čl. 10 plyne, že, mimo jiné, byt byl dle tohoto sdělení předán nájemci. Z dopisu právního zástupce [jméno] [příjmení] včetně doručenky na čl. 11-12 plyne, že, mimo jiné, se [jméno] [příjmení] dovolal neplatnosti nájemní smlouvy z důvodu přesahujícího běžnou správu společného jmění manželů a požádal o zaslání nájemní smlouvy. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] na čl. 13 zejména plyne to, že otec žalobkyně prohlásil, že dal své dceři, žalobkyni, souhlas k užívání bytu, že je mu známo, že tento souhlas dala žalobkyni i žalovaná, dále prohlašuje, že žalobkyně byt užívala a měla tam věci, a to od [anonymizováno] [rok], byt vymalovala a vyklidila, žalobkyni v bytě v červnu a červenci navštívil a dále to, že informaci o tom, že k bytu byla uzavřena nájemní smlouva, sdělil žalobkyni dne [datum]. Z čestného prohlášení žalobkyně na čl. 14, 15 zejména plyne to, že žalobkyně prohlásila, že od svého otce a matky, tj. žalované, měla souhlas k užívání bytu, dále prohlašuje, že žalobkyně byt užívala a měla tam věci, byt v [anonymizováno] [rok] vymalovala a vyklidila, žalobkyni v bytě v červnu a červenci navštívil její otec a dále to, že dne [datum] s do bytu nedostala, když klíč do zámku nepasoval a v bytě viděla cizí osobu. 16. Z fotografie Whatsapp komunikace mobilního telefonu na čl. 16 plyne obsah komunikace, ze které plyne, že žalobkyně v textu zprávy mimo jiné uvádí, že se nemůže dostat do bytu a klíč nepasuje (adresát a další komunikace nejsou zřetelné). 17. Z fotografií na čl. 23-26 je zřejmé provádění vymalování bytu. 18. Žalobkyně dále jako důkaz navrhla výslech příslušníků Policie ČR, kteří dne [datum] navštívili s otcem žalované byt. Tento důkaz však soud jako nadbytečný neprovedl (i v žalobě se uvádí, že stav bytu uvnitř policejní hlídka neviděla), a to i s ohledem na zjištění, která učinil z listin přepojených k žalobě, která jsou podle soudu pro rozhodnutí ve věci dostatečná. Soud tak ve věci neshledal ani důvod pro nařízení jednání a o věci rozhodl bez jednání. Skutkové a právní závěry soudu 19. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že žalobkyně užívala byt od června 2021, a to se souhlasem a s vědomím jak svého otce, [jméno] [příjmení], tak i své matky, žalované [celé jméno žalované], s úmyslem byt dlouhodobě užívat a bydlet v něm. Za tímto účelem byt i vymalovala. 20. Prozatímní ochrana držby je pak založena na kombinaci existence narušeného faktického stavu (držby) a vůle držitele k jeho zachování procesní cestou (podá