30 C 270/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění pozdějších doplnění, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 300 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tím, že žalobkyně je na základě koncesní smlouvy uzavřené se [územní celek] dne 31.8.2010, konkrétně jejího článku 4. bod 4.1. zmocněna zadavatelem, kterým je [stát. instituce], k zajišťování odstraňování silničních vozidel z místních komunikací ve vlastnictví zadavatele, a to v případech neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace dočasným zákazem stání z důvodu veřejného zájmu v souladu s § 19, odst. 5, 6, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31.12.2017 (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), nebo pokud vozidlo tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích a o jeho odstranění rozhodl policista nebo strážník obecní policie v souladu s § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále je žalobkyně podle téže koncesní smlouvy jejího bodu 4.1.3 oprávněna k braní užitků vzniklých se zajištěním nuceného odtahu vozidel v souladu s příslušným Nařízením [stát. instituce] [číslo] kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel. Tato částka byla stanovena v článku 2., bod 1., písm. a) citovaného nařízení v částce 2.500 Kč za odtah úplný. Dle žaloby původní žalovaný, tj. [celé jméno původního účastníka], [datum narození], trvale bytem [adresa původního účastníka], dne 15.1.2021 v [údaj o čase] hod. zaparkoval osobní motorové vozidlo tovární značky: [jméno], [anonymizována dvě slova], [registrační značka] v ul. [ulice] v [obec], a to tak, že tímto jednáním porušil § 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), proto strážník Městské policie [obec] nařídil odtah tohoto vozidla. Původní žalovaný se k vozidlu před jeho odtahem dostavil. Na místě však odmítl zaplatit náklady na marný příjezd odtahové služby ve výši 300 Kč, když tuto částku nezaplatil ani později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 300 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Soud usnesením ze dne 29.7.2021, č.j. 30 C 270/2021 – 33, dle § 92 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), připustil, aby z řízení vystoupil původní žalovaná a na jeho místo vstoupila stávající žalovaná. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z předložených listinných důkazů má soud po skutkové stránce za prokázané, že původní žalovaný dne 15.1.2021 v [údaj o čase] hod. zastavil a stál s osobním motorovým vozidlem tovární značky: [jméno], [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla v této době žalovaná, v ul. [ulice] v [obec], a to tak, že tímto jednáním porušil § 27 odst. 1 písm. o) zákona o provozu na pozemních komunikacích, neboť původní žalovaný zastavil a stál na parkovišti, které je vyhrazeno pro zásobování s parkovacím kotoučem na dobu max. 30 minut, přičemž původní žalovaný podmínky, za kterých se na tomto parkovišti může zastavit a stát, nesplňoval. Strážník Městské policie [obec] proto nařídil odtah tohoto vozidla. Původní žalovaný se k vozidlu před jeho odtahem dostavil. Na místě však odmítl zaplatit náklady na marný příjezd odtahové služby ve výši 300 Kč (viz ceník odtahů od 1.1.2020). Tuto částku nezaplatil ani později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy (viz výzva k úhradě nákladů nuceného odtahu ze dne 18.1.2021). Předmětnou částku měl zaplatit nejpozději do 9.2.2021. Žalobkyně pro [stát. instituce] zajištuje odtah vozidel na základě Smlouvy o komplexním zajištění agendy Nucených odtahů ze dne 5.10.2015 (dále jen„ koncesní smlouva“), přičemž dle této smlouvy má žalobkyně nárok na odměnu za odtažené vozidlo, a to v rozsahu stanoveném Nařízením [stát. instituce] [číslo]. 6. Po záměně žalovaných byla žaloba dne 9.8.2021 doručena žalované. Tato rovněž žalobkyni dosud nezaplatila částku 300 Kč. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících zákonných ustanovení: 8. Dle § 27 odst. 1 písm. o) zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno. 9. Dle § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích platí, že o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 10. Původní žalovaný porušil ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích, když zastavil a stál na parkovišti, které pro něho nebylo vyhrazeno, čímž porušil § 27 odst. 1 písm. o) zákona o provozu na pozemních komunikacích, pročež strážník Městské policie v souladu s § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích rozhodl o jeho odtažení (odstranění). Původní žalovaný se dostavil k vozidlu před jeho odtahem (odstraněním). Na místo však již též dorazila odtahová služba (žalobkyně). 11. Jelikož původní žalovaný na místě odmítl zaplatit náklady na marný příjezd vozidla odtahové služby žalobkyně, žalobkyně se proto následně správně, tj. v souladu s § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, domáhala na žalované zaplacení nákladů na marný příjezd vozidla odtahové služby žalobkyně ve výši 300 Kč, neboť vozidlo neoprávněně stojící na vyhrazeném parkovišti se odstraňuje na náklady provozovatele, přičemž vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla byla 15.1.2021 žalovaná. Částka 300 Kč byla stanovena v souladu Nařízením [stát. instituce] [číslo] ve spojení s koncesní smlouvou. Uvedená povinnost nebyla žalovanou splněna. Vzhledem k tomu, že žaloba byla žalované doručena dne 9.8.2021, přičemž v žalobě nebylo uvedeno, kdy má žalovaná plnit, měla plnit ihned, tj. zaplatit nejpozději dne 10.8.2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku ve výši 300 Kč dne 10.8.2021 nezaplatila, ocitla se následující den, tj. 11.8.2021, v prodlení se plněním peněžitého dluhu dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), pročež žalované vedle povinnosti zaplatit náklady za marný příjezd vozidla odtahové služby žalobkyně vznikla ještě povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení již od 10.2.2021, přičemž žalovaná se ocitla v prodlení poprvé až dne 11.8.2021, soud proto výrokem I. tohoto rozsudku požadovaný úrok z prodlení z částky 300 Kč od 10.2.2021 do 10.8.2021 jako předčasný a tedy i nedůvodný zamítl. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, když se však jednalo o neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. 14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.