30 C 369/2021-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 5.000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala pro žalovaného služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictví internetu, a to až do 31.10.2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu [anonymizováno] televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů ode dne ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, tj. set-top box. Žalovaný jej však nevrátil, v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že žádnou smlouvu s žalobkyní nikdy neuzavřel, když doplnil, že je pravdou, že v roce 2019 uzavřel smlouvu se [právnická osoba] [právnická osoba], když tato společnost na facebooku nabízela sledování televizních programů a pronájem set-top boxu na šest měsíců zdarma. Poté, co žalovanému přišla od žalobkyně faktura na částku 900 Kč, žalovaný od smlouvy odstoupil a na adresu [právnická osoba] [právnická osoba] zaslal set-top box. Žalovaný dodal, že mu dodnes nebyla vrácena záloha ve výši 500 Kč za pronájem. 3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného v podání ze dne [datum] uvedla, že k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum]. Žalobkyně dále zmínila, že žádné odstoupení od smlouvy jí nebylo doručeno, jakož jí ani nebyl vrácen set-top box. Dodala, že adresa skladu pro vrácení set-top boxu se od uzavření smlouvy do data vyhotovení tohoto přípisu nezměnila. 4. Soud ve věci nařídil na 21.10.2021 jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nesdělil, že se chce jednání na své náklady zúčastnit. Jelikož se žalovaný nevyjádřil, soud vyšel z toho, a to po poučení, které bylo žalovanému poskytnuto v rámci předvolání k jednání, že žalovaný souhlasí s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“)). S ohledem na uvedené skutečnosti soud dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z provedeného dokazování soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [anonymizováno] televize, jejíž nedílnou součástí byly mj. zvláštní podmínky pro službu [anonymizováno] televize [anonymizována dvě slova] (dále jen„ obchodní podmínky“). Smlouva byla ukončena dne 31.10.2019 (viz Výzva k úhradě dluhu ze dne 5.10.2019). Ve smlouvě je výslovně zmíněno, že v případě, že by účastník smlouvy, tj. v tomto případě žalovaný, nevrátil koncové zařízení, kterým se myslí set-top box, je povinen žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. V souvislosti s ukončením smlouvy žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni pronajaté koncové zařízení (set-top box), a to do deseti dnů ode dne ukončení smlouvy, jak plyne z čl. 4 obchodních podmínek. Jelikož k ukončení smlouvy došlo dne 31.10.2019, žalovaný byl povinen set-top box vrátit žalobkyni nejpozději do 10.11.2019, což ovšem žalovaný ve stanovené lhůtě, jakož ani později, neučinil. Žalovaný byl na tuto povinnost navíc upozorněn v písemnosti ze dne 10.12.2019 (viz Výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty), jakož v i písemnosti ze dne 6.1.2021 (viz Výzva k úhradě částky 5.000 Kč a vrácení technického zařízení). V obou těchto písemnostech byla uvedena adresa, kam (kde) je možné vrátit set-top box. Prostřednictvím těchto písemností byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč, a to nejpozději do 15.1.2021. Žalovaný v termínu splatnosti, jakož ani později, na částku ve výši 5.000 Kč nic nezaplatil. 6. Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že žalovanému po ukončení smlouvy vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté koncové zařízení, tj. set-top box, a to nejpozději do 10.11.2019. Žalovaný ovšem v této lhůtě žalobkyni set-top box nevrátil. V důsledku této skutečnosti žalovanému s poukazem na čl. 4 obchodních podmínek vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši 5.000 Kč, když výše smluvní pokuty byla ujednána v samotné smlouvě. Částku ve výši 5.000 Kč měl žalovaný uhradit nejpozději do 15.1.2021, což však neučil, když tak neučinil ani později. Lze uzavřít, že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku ve výši 5.000 Kč. 7. Pokud se týká námitky žalovaného, že smlouvu neuzavřel s žalobkyní, nýbrž se [právnická osoba] [anonymizováno], bylo by možno s žalovaným souhlasit v tom směru, že žalobkyně na smlouvě není skutečně označena stávajícím obchodním jménem, tj. [právnická osoba], ale je označena jako [právnická osoba] Z hlediska identifikace účastníků smlouvy, jakož i z hlediska platnosti uzavřené smlouvy, však není podstatné, jestliže po uzavření smlouvy, jak se tomu stalo v tomto případě, došlo u žalobkyně ke změně obchodní firmy. Obchodní firma představuje jen název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku. Pakliže dojde pouze ke změně obchodní firmy, tj. ke změně názvu společnosti, tato skutečnost nijak neznamená, že by se nadále nemělo jednat o tu samou právní entitu. Stále totiž platí, že se jedná o tutéž právnickou osobu, u níž došlo toliko ke změně obchodní firmy (názvu), pod kterým je právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku. Všechny ostatní (právní) skutečnosti vztahující se k této právnické osobě, pokud se zejména jedná o její samotnou právní existenci či o platnost právních jednání učiněných pod předchozí obchodní firmou, nejsou změnou obchodní firmy nikterak dotčeny. 8. Vztaženo na projednávanou věc – žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní, jež tehdy vystupovala pod [právnická osoba] [anonymizováno], která byla následně změněna na [právnická osoba] Změna obchodní firmy z [právnická osoba] na [právnická osoba] nicméně neznamená, že by se mělo jednat o jinou právnickou osobu, tj. o právnickou osobu odlišnou oproti právnické osobě, jež uzavřela smlouvu s žalovaným. Pořád se jedná o tutéž (stejnou) právnickou osobu. 9. Námitka žalovaného byla soudem vyhodnocena jako nedůvodná. 10. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného, že od smlouvy odstoupil, a především o tvrzení, že set-top box žalobkyni v důsledku odstoupení od smlouvy vrátil, resp. odeslal, soud uvádí, že žalovaného v předvolání k jednání upozornil na skutečnost, že je třeba, aby na podporu tohoto tvrzení označil a předložil důkazy, jinak může být ve sporu neúspěšný. Žalovaný však na podporu tohoto tvrzení žádné důkazy neoznačil a nepředložil. 11. Soud byl připraven žalovaného poučit při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o nezbytnosti splnění této důkazní povinnosti. Avšak vzhledem k tomu, že žalovaný neměl zájem se nařízeného jednání zúčastnit, se žalovaný tímto vzdal možnosti, aby toto dobrodiní mu bylo při jednání ze strany soudu poskytnuto. Tato skutečnost má pak pro žalovaného negativní následek spočívající v tom, že žalovaný nesplnil (neunesl) břemeno důkazní stran tvrzení, že žalobkyni poskytnutý set-top box již dříve vrátil. Z tohoto důvodu platí výše zmíněný závěr, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnutý set-top box. 12. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla platně v písemné formě uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za současného užití § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), když nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ). Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal po skončení smluvního vztahu do 10 dnů koncové zařízení vrátit žalobkyni. Povinnost vrátit koncové zařízení byla utvrzena smluvní pokutou dle § 2048 NOZ Smluvní vztah účastníků byl ukončen k 31.10.2019, pročež žalovaný byl povinen koncové zařízení vrátit žalobkyni nejpozději do 10.11.2019. Žalovaný ovšem tuto povinnost porušil, když ničeho nevrátil, čímž žalobkyni vzniklo důvodné právo požadovat po žalovaném řádně ujednanou smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč (§ 2048 NOZ). 13. Žalovaný byl vyzván, aby smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč zaplatil nejpozději do 15.1.2021, což ovšem neučinil. Žalovaný se proto následující den, tj. dne 16.1.2021, ocitl v prodlení dle § 1968 NOZ. Žalobkyni od toho data vzniklo důvodné právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního prá