30 C 495/2021-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 6.631,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byla i kupní smlouva, přičemž na základě této účastnické smlouvy žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací, a to včetně služeb třetích stran, které se žalovaný zavázal zaplatit. Žalobkyně současně žalovanému poskytla ke koupi dvě koncová zařízení, která se žalovaný zavázal zaplatit prostřednictvím měsíčních splátek, jakož mu i ke koupi poskytla ochranný kryt. Žalobkyně se taktéž žalovanému zavázala poskytnout pojištění. Žalovaný za služby třetích stran nezaplatil částku ve výši 2.127,87 Kč, zbývající část kupních cen za koncová zařízení ve výši 4.200 Kč a pojištění ve výši 303,39 Kč, tj. celkem 6.631,26 Kč, přestože byl vyzván ke zjednání nápravy. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 6.631,26 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovaný účastníkem mobilní telefonní stanice č. [tel. číslo]. Žalobkyně žalovanému v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami umožnila objednat si prostřednictvím sítě od třetích subjektů služby (např. prémiové SMS, AUDIOTEX), které nejsou službami elektronických komunikací v souladu s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný využil služeb třetích stran, pročež žalobkyně žalovanému tyto služby vyúčtovala v celkové výši 2.127,87 Kč. Žalovaný ničeho v termínu splatnosti, jakož ani později, nezaplatil. 5. Součástí této smlouvy je rovněž ujednání ke kupní smlouvě, které obsahuje ujednání o koupi koncového zařízení s obchodním označením [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] za kupní cenu 6.489 Kč, jež měla být splácena prostřednictvím 23 měsíčních splátek ve výši 280 Kč. Žalovaný při koupi zařízení uhradil jen částku (akontaci) ve výši 49 Kč Součástí smlouvy je též ujednání o koupi ochranného krytu za kupní cenu 499 Kč, která měla být splácena prostřednictvím 23 měsíčních splátek ve výši 20 Kč. Žalovaný při koupi krytu uhradil jen částku (akontaci) ve výši 39 Kč. Jelikož žalovaný vystavené faktury nehradil řádně a včas, žalobkyně splátky zesplatnila a žalovaný tak měl zaplatit částku 4.200 Kč, což ovšem neučinil. Žalobkyně se taktéž žalovanému zavázala poskytnout pojištění za měsíční poplatek ve výši 99 Kč (pojištění). Žalovaný na měsíčním poplatku za pojištění žalobkyni nezaplatil částku v celkové výši 303,39 Kč. 6. Lze uzavřít, že žalovaný neuhradil žalobkyni částku v celkové výši 6.631,26 Kč (2.127,87 Kč + 4.200 Kč + 303,39 Kč), a to přesto, že byl vyzván ke zjednání nápravy. 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla platně v písemné formě uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 1751 NOZ). Žalobkyně byla povinna umožnit žalovanému využívání služeb třetích stran, oproti čemuž byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit za služby, které mu byly poskytnuty třetími stranami. Žalovaný uvedenou povinnost nesplnil řádně a včas, když vystavené faktury řádně a zcela neuhradil, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu za odebrané služby (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Mezi účastníky byla dále platně v písemné formě uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejíž nedílnou součástí bylo též ujednání o koupi koncového zařízení a ochranného krytu, jež soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně v písemné podobě uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. NOZ, na jejichž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalovanému (kupující) věci, které byly předmětem koupě, a umožnila mu k nim nabýt vlastnické právo, oproti čemuž se žalovaný zavázal věci převzít a zaplatit žalobkyni ujednanou kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, předmětné zboží žalovanému dodala, jenž je převzal, avšak tento svou povinnost, tj. zejména povinnost zaplatit za odebrané zboží zbývající část kupní ceny prostřednictvím dojednaných splátek porušil, když měsíční splátky zcela neuhradil. Žalovaný se tak ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), tudíž žalobkyni přísluší vedle dlužné kupní ceny též úroky z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. A konečně má soud za to, že mezi žalobkyní, jakožto pojistníkem, a [právnická osoba], jakožto pojistitelem, byla uzavřena pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 odst. 1 NOZ, na jejichž základě bylo následně žalovaným jako pojištěným a žalobkyní jako pojistníkem sjednáno pojištění, a to zejména pro případ odcizení koncového zařízení, za měsíční poplatek 99 Kč, který však žalovaný nezaplatil (celkem 303,39 Kč). Žalovaný se tak ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), pročež žalobkyni přísluší vedle dlužných poplatků za pojištění rovněž úroky z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.631,26 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.