34 C 208/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému bezhotovostní úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané splátky úvěru splácet v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5% nesplaceného úvěru, anebo 1 000 Kč, podle toho, která z částek je vyšší. Žalovaný celkem čerpal 10 000 Kč. Uvedenou částku žalovaný nevrátil. Žalobkyně dále požaduje účelně vynaložené náklady ve výši 1 750 Kč, zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně, a to v jeho kapitalizované podobě. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván. 3. Soud ve věci konal jednání dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze standartních informací pro spotřebitele a listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru soud nezjistil žádné významné skutečnosti pro toto řízení, neboť na listinách není připojen podpis zástupce společnosti [právnická osoba] ani žalovaného. 5. Z výpisů z účtu soud zjistil, že dne [datum] žalovaný čerpal u [právnická osoba] částku 10 000 Kč. Poplatek za výběr byl stanoven částkou 1 250 Kč. Ke dni [datum] úroky za období čerpání činily 2 606,36 Kč a pokuty z prodlení 500 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 7. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila, že na ní byla postoupena pohledávka ve výši 16 770,60 Kč. 8. Předžalobní upomínkou právního zástupce ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení částky 16 770,60 Kč do tří dnů. Odeslání písemnosti dokládá podací lístek ze dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] umožnil žalovanému dne [datum] čerpat peněžní prostředky ve výše 10 000 Kč. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně v posuzované věci neprokázala, že původní věřitel s žalovaným uzavřel Smlouvu o revolvingovém úvěru, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalovaného. Smlouva o úvěru sice může být uzavřena formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále je „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věta první o.z.je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen žalobkyni vydat to, co dostal, o co se tedy na její úkor obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Žalovaný od původního věřitele obdržel částku 10 000 Kč, kterou nevrátil. Žalovaný je tedy povinen uhradit 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o.z. 15. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o. z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II. ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 p. a. 16. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] činila repo sazba 0,25 %, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 %. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. O takový případ se v dané věci nejedná, proto ač žalovaný měl nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně, mohl soud přiznat úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, jak požadovala žalobkyně. 17. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky 10 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] vyhověl a ve zbytku zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] žalobu zamítl. 18. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru a účelně vynaložené náklady, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku a účelně vynaložených nákladech obsahovala, a proto soud i v této části žalobu zamítl. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně spěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 354 Kč, přičemž tato částka představuje 15,74 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 42,13 % při zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a n