7 C 291/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s r.o. se sídlem [adresa], dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce prostřednictvím on-line formuláře na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce zápůjčku ve výši 2 000Kč do [datum] a poplatek za zápůjčku ve výši 500 Kč. Žalovaný vyčerpal zápůjčku v plné výši, neboť mu byla zaslána na jím sdělený účet. Žalovaný nevrátil zápůjčku řádně a včas. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud naznal, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 násl. zákona č. 89/2012Sb. Žalobce se zavázal na požádání žalovaného poskytnout částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit částku zapůjčenou do [datum] prostřednictvím sítě internetu a dále uvedl osobní údaje a číslo svého účtu č. [bankovní účet] na který měla být peněžitá částka převedena. Žalovaný se měl zavázat uhradit poplatek ve výši 500 Kč za poskytnutou zápůjčku. Smlouva nebyla stvrzena žádným podpisem. 5. Z výpisu účtu fa období od [datum] do [datum] [obec] spořitelny soud naznal, že žalobce zaslal na účet [bankovní účet] částku ve výši 2 000 Kč označenou jako půjčka dne [datum]. 6. Z předžalobní výzvy k placení ze dne [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky ve výši 11 965 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud naznal, že [právnická osoba] s r.o. se sídlem [adresa]. 8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 14. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] s r.o. se sídlem [adresa], postoupila žalobci pohledávku vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 11 695 Kč. Na účtu žalobce je evidována platba ve výši 2 000 Kč na účet [bankovní účet] označená jako půjčka. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 16. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o zápůjčce a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalovanému určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2390 občanského zákoníku. 17. V průběhu řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaný od žalobce obdržel peněžitou částku ve výši 2 000 Kč. Tuto peněžní částku žalovaný převzal prostřednictvím účtu od žalobce označenou jako půjčka. Tato skutečnost byla potvrzena potvrzením výpisem z účtu žalobce. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, ve kterém žalobce jako věřitel se zavázal žalovanému jako dlužníků přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný jako dlužník se zavázal žalobci tyto peněžní prostředky vrátit tedy, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Tato skutečnost nebyla v průběhu řízení prokázána ze strany žalobce, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný akceptoval předmětnou smlouvu o zápůjčce. Dle názoru soudu nebyla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o zápůjčce, neboť nebyly splněny shora uvedené předpoklady stanovené zákonem a žalovaný se nezavázal k vrácení částky ve stanoveném termínu s poplatky. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. 18. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků. Žalovaný tak byl povinna dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé řádně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], které bylo žalobcem odesláno dne [datum], uložil soud žalovanému uhradit žalobci vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (2 000 Kč) od [datum] tj. ode dne následujícího od doručení 19. Podle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení § 120 odst. 3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanoveními § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 větou první o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze - jak vyplývá zejména z jeho smyslu v občanském soudním řízení - v první řadě učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Žalobce neunesl důkazní břemeno v dané věci, neboť neprokázal, že žalovaný akceptoval smlouvu o zápůjčku, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o zápůjčce s podmínkami žalovaný akceptoval včetně sjednaní v žalobě uplatněného poplatku a termínu splatnosti a soudu nezbylo než žalobu co do částky poplatku ve výši 500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 000 Kč od [datum] do [datum] částečně zamítnout. 20. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II. 21. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci nepatrný neúspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplate