75 C 351/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] (doručeného soudu dne [datum]) domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 4 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 291 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 14 552 Kč, jelikož však žalovaný nedoložil fotografie vozidla, nedošlo k uzavření havarijního pojištění a tuto částku proto žalobkyně ponížila o 1 600 Kč ročně. Žalovaného následně informovala o navýšení ceny pojistného, kdy měl možnost vyslovit nesouhlas s touto změnou spojený se zánikem smlouvy. Sjednané částky však hradil dále. Nová roční výše činila 13 216 Kč, tedy 3 304 Kč čtvrtletně. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Dlužné pojistné pak činí 4 291 Kč, přičemž žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, který požaduje až od uplynutí dodatečné doby k plnění tedy od [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla žalobkyní vystavena listina„ návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jakož i havarijní pojištění a doplňkové pojištění skel. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 14 552 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], přičemž tento návrh byl platný do [datum]. Na základě uhrazení prvního pojistného dne [datum] vystavila žalobkyně žalovanému pojistku dne [datum] a informovala jej o splatnosti dalších plateb. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyrozuměla žalovaného o nové výši ročního pojistného, a to 13 216 Kč. Pojistné hradil žalovaný až do [datum], přičemž celkem uhradil 19 560 Kč. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 304 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do [datum], zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění ke dni [datum] (poslední den pojištění) a vyzvala jej k zaplacení nedoplatku ve výši 4 291 Kč do [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalovanému nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaný přijal zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy byla dne [datum] přijata platba ve výši 3 638 Kč, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného. Platba byla sice uskutečněna den po stanovené lhůtě k přijetí návrhu smlouvy, avšak žalobkyně žalovaným učiněnou pozdní akceptaci jejího návrhu přijala, když dne [datum] vystavila žalovanému pojistku. Podle § 1743 odst. 1 o.z. má totiž i pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné. To v daném případě žalobkyně učinila. Žalobkyně jednostranně změn