75 C 98/2021-35 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 4 769 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že v rámci své obchodní činnosti uzavřela dne [datum] s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Doplnila, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalované, která jej přijala zaplacením první splátky pojistného. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 11 940 Kč splatným čtvrtletně ve výši 2 985 Kč. Splatnost prvního pojistného byla stanovena nejpozději do [datum], přičemž první platba pojistného byla uhrazena dne [datum] dle pokynů k uhrazení obsažených v návrhu na uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Přestože první pojistné nebylo uhrazeno ve sjednaném termínu, tedy do [datum], žalobkyně pozdní platbu prvního pojistného akceptovala, čímž byla platně uzavřena pojistná smlouva. Jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy žalobkyně žalované zaslala pojistku ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne [datum], a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a žalovanou upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když jí stanovila k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná však v dané lhůtě ani přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradila, pročež účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] včetně pak činí dlužné pojistné částku ve výši 4 769 Kč. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani po předžalobní upomínce zaslané jí zástupcem žalobkyně dne [datum]. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně žalované předložila návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] s počátkem pojištění ode dne [datum]. Pojistné bylo uvedeno jako roční ve výši 11 940 Kč, bylo splatné čtvrtletně ve výši 2 985 Kč a pojištění bylo sjednáváno na dobu neurčitou. Žalobkyně v návrhu stanovila žalované lhůtu pro jeho přijetí do [datum], a to zaplacením části pojistného ve výši 2 985 Kč, jež byla splatná čtvrtletně, na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], s tím, že smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPPA [číslo]. Dne [datum] byla na účet uvedený v návrhu smlouvy připsána částka 2 985 Kč pod [variabilní symbol]. Dne [datum] pak žalobkyně žalované vystavila pojistku k pojistné smlouvě. Upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne [datum] žalobkyně upozornila žalovanou na dlužné pojistné ve výši 2 985 Kč a vyzvala ji k jeho úhradě do [datum] s tím, že v opačném případě pojistná smlouva zanikne. Protože žalovaná pojistné neuhradila ani ve stanovené lhůtě do [datum], byla žalobkyní informována o zániku pojištění (dnem [datum]) dopisem ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku pojistného ve výši 4 769 Kč. Žalovaná byla následně zástupcem žalobkyně upomínána k úhradě nedoplatku pojistného. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž d