76 C 119/2020-203 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 8. 2020, se žalobce v návaznosti na usnesení zdejšího ze dne 21. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], jímž mu bylo uloženo podat dále popsanou žalobu, domáhal určení, že žalovaná pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] není dedicem ze závěti sepsané dne 17. 12. 2017. Tvrdil, že v rámci řízení o pozůstalosti vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] byla ze strany žalované předložena závěť ze dne 17. 12. 2017, údajně sepsaná vlastní rukou zůstavitele, [jméno] [příjmení], bratra žalobce a manžela žalované, během jeho pobytu v [příjmení] nemocnici v [obec]. Žalobce popírá pravost závěti, ale i to, že by odpovídala vůli zůstavitele. Žalobce uvedl, že po smrti zůstavitele mu žalovaná vyčetla, že ji připravil o polovinu domu a přerušila s ním kontakt. 2. Žalovaná se žalobě bránila s tvrzením, že závěť zůstavitele ze dne 17. 12. 2017 byla sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele. Zdravotní stav zůstaviteli neumožňoval sepsat závěť jinak než vleže, žalovaná byla sepisu závěti přítomna. Zůstavitel během života příliš nepsal, jeho podpisy a jeho písmo jsou pokaždé jiné, tomu ostatně odpovídá i písmo závěti, sepsané při hospitalizaci zůstavitele. 3. Účastníci se obsáhle vyjadřovali ke svým vztahům se zůstavitelem, k okolnostem pořízení časově předcházející závěti ve formě notářského zápisu a k okolnostem pořízení a užívání domu, tvořícího pozůstalost. Jelikož pro rozhodnutí soudu je zásadní vyřešení právní otázky platnosti holografní závěti ze dne 17. 12. 2017, zda byla vlastnoručně sepsána a podepsána zůstavitelem, a nikoli to, zda takto zůstavitel případně mohl zamýšlet testovat, popř. zda by takový testament odpovídal spravedlivému uspořádání majektových vztahů mezi účastníky po smrti zůstavitele, těmito tvrzeními se soud nijak nezabýval (viz dále). 4. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti: 5. Listina obsahující podpis“ [jméno] [anonymizováno], datovaná dnem 17. 12. 2017, označená jako Závěť, obsahuje text, jenž má být dle tvrzení žalované poslední vůlí zůstavitele [jméno] [příjmení], dle které zůstavitel vše odkazuje žalované. Žalobcem byla pravost této listiny zpochybněna. 6. Z Výpisu z KN, [list vlastnictví], kat. území [obec], se podává, že [jméno] [příjmení], [rodné číslo], byl ke dni 16. 8. 2020 evidován jako vlastník pozemku parc. č. 290/1, pozemku parc. č. 290/2, jehož součástí je stavba č.e. 335, a pozemku parc. č. 291, jehož součástí je stavba [adresa]. 7. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne 20. 3. 2018 zemřel [jméno] [příjmení], [datum narození], naposledy bytem [adresa] (dále jen,,zůstavitel”), manžel žalované. Soud usnesením č. j. [číslo jednací], ze dne 10. 4. 2018, zahájil řízení o pozůstalosti po zůstaviteli. Soud ze součinnosti poskytnuté Notářskou komorou ČR zjistil, Komora eviduje pořízení pro případ smrti zůstavitele – závěť uloženou u notáře Mgr. [jméno] [jméno] pod č. Z 83 v seznamu listin (č.l. 6). Zůstavitel pořídil závěť zachycenou v Notářském zápisu sp. zn. N 27/2011, NZ 24/2011, sepsaném dne 13. 7. 2011 JUDr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec]. Zůstavitel mimo jiné ustanovil žalovanou a žalobce rovným dílem dědici nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], kat. území [obec] (č.l. 11). Během předběžného šetření konaného u notáře dne 23. 4. 2018, k němuž se k notáři dostavila žalovaná, měla být předložena závěť ze dne 17. 12. 2017 sepsaná vlastnoručně zůstavitelem (č.l. 14-16), jejíž obsah byl zjištěn notářem dne 31. 10. 2018 (č.l. 28-29). Na jednání před notářem dne 21. 7. 2020, jehož se účastnili žalobce a žalovaná, oba dědictví neodmítli. Žalobce prohlásil, že závěť ze dne 17. 12. 2017 není psána vlastní rukou zůstavitele. Žalovaná naopak uvedla, že závěť považuje za platnou, byla sepsána zůstavitelem v nemocnici v [obec] (č.l. 44-46). Soud usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], uložil žalobci, aby ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal proti žalované k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem žalobu na určení, že žalovaná není dědicem zůstavitele ze závěti, sepsané dne 17. 12. 2017. Usnesení nabylo právní moci dne 8. 8. 2020. 8. Ze znaleckého posudku č. 380/2021 ze dne 12. 8. 2021 vyhotoveného Mgr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, soud zjistil následující. Úkolem znalce bylo zodpovědět otázku, zda závěť ze dne 17. 12. 2017 byla psána vlastní rukou zůstavitele, [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 20. 3. 2018, a zda byla zůstavitelem vlastnoručně podepsána. Znalec jednak uzavřel, že závěť nebyla psána vlastní rukou zůstavitele, jednak že připojený podpis jednoznačně (nejvyšší stupeň jistoty znaleckého závěru, vyšší než,,vysoká pravděpodobnost”) není vlastnoručním podpisem zůstavitele, ale padělkem vyhotoveným jinou osobou. Soud hodnotí znalecký posudek jako vnitřně logicky uspořádaný, nerozporný, přičemž vyslovené závěry jsou dostatečně podloženy znaleckým zkoumáním. Znalec přehledně popsal, z jakých podkladů při stanovení závěru svého znaleckého posudku vycházel a označil i metody, za jejichž užití k těmto závěrům dospěl. Soud je toho názoru, že přijatý závěr nelze zpochybnit s odkazem na nedostatečnou kvalitu či kvantitu srovnávacího materiálu. Znalec měl k dispozici rozsáhlé množství srovnávacího materiálu, a to především vlastnoručních podpisů zhotovitele. Ačkoli bylo méně srovnávacího manteriálu, jde-li o vlastnoručně psaný text, znalec uspokojivě vysvětlil, že ani to mu niktera nebránilo přijmout shora uvedený závěr s ohledem na značné rozdíly srovnávacího materiálu a textu závěti. Znalec přesvědčivě vysvětlil, proč považuje závěť za padělek. Styl písma závěti svědčí snaze padělatele napodobit„ roztřesené písmo“ starší a nemocné osoby, když jednotlivá písmena jsou psána pomalým tempem psaní se statickým přítlakem s tendencí k zastavování a přerušování psacího pohybu, když naopak v jiné částí textu (interpunkce) byly vyhotoveny běžným stylem psaní s výraznou dynamikou a rychlostí psacího tlaku. Pisateli závěti se nepodařilo napodobit tremor písma konzistentně v celém texu, některá písmena jsou tremorem zcela nepoznamenán. Vysokou intenzitu tremoru vykazují slova„ nad“ a písmeno„ m“ ve slově„ [příjmení]“, tremor naopak absentuje v písmeně„ l“ ve slově„ [jméno]“ či v písmenu„ t“ ve slově„ toto“, nebo v písmenu„ u“ ve slově„ odkazuji“. (výslech znalce). Stran podpisu znalec vysvětlil, že pravé podpisy zůstavitele vykazují výraznější dynamiku vyhotovení a odlišnou techniku tvorby většiny písmen, než je tomu u sporného podpisu. Shodné prvky podpisů jsou zejména v opticky nápadných hlediscích (viz str. 11 a 15). Znalec rovněž detailně rozebral jednotlivé znaky závěti, tj. písmenka a číslice, v čem se liší, z čeho usuzuje na padělek (str. 8-14, výslech znalce). Znalec z pohledu soudu zcela uspokojivě vysvětlil, proř by na jeho závěru nemohlo nic změnit ani zjištění, že zůstavitel závěť psal na jednotce intenzivní péče, nemocen, vleže, na improvizované podložce. Podmínky sepisu závěti mohly mít vliv na tvarovost jednotlivých písmen (když píše jednotlivá písmena v několika variantách), nikoliv však na způsob jejich tvoření (reflexní pohyb vycházející z mozkové činnosti a nervové soustavy, jenž nelze vůlí ovlivnit, mimo případy, kdy se člověk snaží své písmo úmyslně zkomolit). Znalec podotýká, že na první pohled je z textu závěti seznatelná disproporce psaní písmen a diakritiky, spočívající v rozdílné dynamice, z toho plyne i pokus pisatele o tzv. tremor, neboli rozklepanost písma vlivem stáří či choroby, který se však projevil pouze na jednotlivých písmenech nikoliv na diakritice. 9. Z kupní smlouvy pojaté do notářského zápisu ze dne 8. 1. 1987, sp. zn. N 10/87, NZ 10/87 a z přehledu podpisů [jméno] [příjmení] soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění. 10. Soud zamítl návrhy účastníků na provedení důkazu výslechem notářů, zdravotnickou dokumentací zůstavitele vedenou Masarykovou nemocnicí, zdravotnickou dokumentací zůstavitele u VZP, výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], spisem ve věci rozvodu zůstavitele a žalované, spisem ve věci vypořádání SJM zůstavitele a žalované, výslechem žalobce, výpisem z KN ohledně majetku zůstavitele, spisem ve věci pozůstalosti rodičů zůstavitele, dokumentací z matriky, dokumentací z evidence obyvatel, stavy účtů zůstavitele, zdravotnickou dokumentací zůstavitele vedenou Nemocnicí následné péče v [obec], neboť provedení těchto důkazů bylo navrženo k prokázání tvrzení týkajících se vztahů se zůstavitelem, k okolnostem pořízení časově předcházející závěti ve formě notářského zápisu a k okolnostem pořízení a užívání domu, tvořícího pozůstalost. Jelikož pro rozhodnutí soudu je zásadní vyřešení toliko právní otázky platnosti holografní závěti ze dne 17. 12. 2017, zda byla vlastnoručně sepsána a podepsána zůstavitelem, a nikoli to, zda takto zůstavitel případně mohl zamýšlet testovat, popř. zda by