77 C 149/2021-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné dlužné za období od 17. 7. 2020 do 23. 10. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy č. 6350049354 a nezaplatil poplatek za odeslání upomínek v celkové výši 600 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků žalobkyně. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 17. 1. 2020 v rámci pojistné smlouvy dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního vozidla [značka vozidla] [registrační značka]. Žalovaný měl platit na pojistném 13 754 Kč pololetně. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 17. 7. 2020 do 23. 10. 2020, za něž činí dluh na pojistném (dle návrhu žalobkyně) 7 326 Kč Sazebník poplatků žalobkyně, který nebyl žalovaným, na rozdíl od listiny, na níž se nachází pojistná smlouva, jež na sazebník poplatků neodkazuje, podepsán, stanovuje výši poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného částkou 300 Kč a pokus o smír po zániku pojištění částkou 300 Kč. Žalovanému byla odeslána upomínka k zaplacení dlužného pojistného a dále pokus o smír. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a podle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 7 326 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od 24. 10. 2020 do 28. 5. 2021. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 7 326 Kč pak činí 359,50 Kč. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč mají povahu smluvní pokuty, neboť jsou sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 nepřihlíží. Žalobkyni ostatně nic nebránilo v tom učinit sazebník poplatků součástí hlavní smlouvy. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 600 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 92 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 250,76 Kč, jež odpovídá 84 % jí vzniklých nákladů řízení (1 489 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 936 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.