8 C 164/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se podanou žalobou (elektronickým platebním rozkazem) ze dne [datum] domáhala určení povinnosti žalovanému na zaplacení částky 28 320 Kč s příslušenstvím. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], Ič [číslo] (dále jen„ předchůdkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky. Smlouvu uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele [právnická osoba], IČ [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“). Při podpisu smlouvy o úvěru, obdržel žalovaný úvěr 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 840 Kč do 30 dnů v celkové výši 9 840 Kč. Dne [číslo] byl ke smlouvě uzavřen dodatek, kdy byla celková poskytnutá jistina navýšena na částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že dne [datum] zaplatí celý dluh v jediné splátce spolu s kapitalizovaným úrokem 4 072 Kč. Žalovaný o uzavření dodatku požádal na internetových stránkách [webová adresa] prostřednictvím formuláře. Porušením povinnosti zaplatit dluh vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % den. Dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, konkrétně v rozsahu částky 12 492 Kč (kapitalizovaný úrok 4 172 Kč, smluvní pokuta 8320 Kč). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalovaný bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z formuláře pro standartní informace, soud zjistil, že celková výše úvěru byla ke dni [datum] 8 000 Kč. Poskytovatelem byla [právnická osoba]. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že dne [datum] uzavřela předchůdkyně dodatek k původnímu úvěru, kdy byla částka poskytnutého úvěru zvýšena na 20 000 Kč. 6. Z výpisu z účtu, soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému zaslána částka 12 000 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávek, soud zjistil, že dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že dochází k postoupení pohledávky na žalobkyni. 8. Z výzvy k úhradě, soud zjistil, že dne [datum] vyzvala předchůdkyně žalovaného k úhradě dluhu 24 952 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím advokáta vyzvala k úhradě dluhu. 10. Z podacích archů soud zjisti, že dne [datum] a [datum] byly zaslány výzvy žalovanému. 11. Z postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky z předchůdkyně na žalobkyni. 12. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], Ič [číslo] smlouvu o úvěru [číslo] kdy mu byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč v hotovosti. Smlouvu uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele [právnická osoba], IČ [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 840 Kč do 30 dnů v celkové výši 9 840 Kč. Dne [číslo] byl ke smlouvě uzavřen dodatek, kdy byla celková poskytnutá jistina navýšena na částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že dne [datum] zaplatí celý dluh v jediné splátce spolu s kapitalizovaným úrokem 4 072 Kč. Žalovaný o uzavření dodatku požádal na internetových stránkách [webová adresa] prostřednictvím formuláře. Dluh však neuhradil a to ani z části. 13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že, postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovaným, aniž by je přiměřeně ověřil (§ 84 ZSÚ). Předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabývala příjmy a výdaji žadatele. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalovanému, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. Ve zbylé části vzala žalobkyně žalobu zpět a proto soud řízení zastavil, tak jak je uvedeno ve výroku I. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, resp. § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení úspěšný částečně, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 11 683 Kč (jistiny, a úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku [datum]). Naopak žalovaný byl úspěšný v rozsahu zastavení řízení 4 317,92 Kč. Tedy žalobce byl úspěšný v rozsahu cca 65,37 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu cca 34,63 %. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 693 Kč, což představuje cca 30,74 % z celkových 2 252 Kč, na které by v případě plného úspěchu měl nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku 252 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.)