8 C 268/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní (resp. jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO]) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem zápůjčku navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 9 546 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek za sjednané trvání smlouvy ve 43 týdenních splátkách á 226 Kč (poslední splátka dne [datum]). Žalovaný ovšem řádně nehradil sjednané splátky, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Celkově zůstává neuhrazena jistina ve výši 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 2 218 Kč Dále byla sjednána úroková sazba 20,98 % ročně ve Smluvních podmínkách, a jelikož nebyla dlužná částka řádně žalovaným uhrazena, úročí se i nadále zůstatek jistiny touto úrokovou sazbou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení s příslušenstvím, na žalobkyni, a která po částečných úhradách činí 8 218 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, kapitalizovaného do dne postoupení pohledávky a dále úročený zákonnou sazbou z nesplacené jistiny, a kapitalizovaný úrok od skončení smlouvy do postoupení pohledávky a úrok z nesplacené jistiny, a to se splatností od [datum]. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do žalovanou vyplněné„ zákaznické karty“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených. Dále uvedla, že občanský zákoník předpokládá, že každý má povinnost jednat poctivě a není povinností druhé strany a priory nedůvěřovat straně druhé, tím spíše, když uvedením nepravdivých údajů by se žadatel o úvěr mohl dopustit trestného činu, a není povinností poskytovatele úvěru prověřovat, zda osoba žádající o úvěr se dopouští pokusu o úvěrový podvod. Dále odkázal na obsah smlouvy, ve kterém„ podpisem zákazník potvrzuje, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje.“. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek žalobce poskytnout žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč a závazek žalovaného tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky v celkové výši 9 546 Kč v 43 týdenních hotovostních splátkách ve výši 226 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (čl. 5 smluvních podmínek). Souhrnný poplatek byl rozepsán jako úrok (546 Kč), poplatek za administrativní činnost (1 200 Kč) a náklady na hotovostní inkaso splátek (1 800 Kč). Ve smluvních podmínkách, které nejsou součástí samotné smlouvy a nejsou k nim připojeny podpisy účastníků, bylo sjednáno, že nebude-li řádně splacena celková částka, kterou se zavázal žalovaný vrátit, zaplacena na konci sjednaného období, účinnost smlouvy se nadále prodlužuje až do jejího úplného zaplacení (čl. 2), přičemž je sjednána pevná úroková sazba na celou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. přílohy, a oznámení o postoupení pohledávek dlužníku ze dne [datum] a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ve výši 8 218 Kč bez příslušenství, a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Kapitalizovaný úrok z prodlení je z doby do postoupení pohledávky. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované dotazy a doklady, které zaznamenal do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně předložila zákaznické karty, ze kterých vyplývají ověřené měsíčně příjmy žalované ve výši 23 238 Kč a výdaje 21 300 Kč, při měsíčním závazku splátek ve výši 904 Kč. Z výzvy před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové postoupené částky. Žalovaný žalovanou částku s příslušenstvím do dnešního dne nezaplatila. 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“). Z této smlouvy byl věřitel (žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalovanému) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky, úrokem (§ 2392 o.z.). Žalovaný se ocitl ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky v prodlení s úhradou celé dlužné jistiny zápůjčky (§ 1968 věta první o.z.), a žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z., tak vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 o.z. za dobu prodlení rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku ve výši nesplacené jistiny, nesplaceného souhrnného poplatku, a zákonného úroku z prodlení vyhověl. 6. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 2392 odst. 1 o.z.). Soud dospěl dále k závěru, že úrok byl ve smlouvě sjednán fixní částkou, žalobkyně proto nemá právo požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky dle ujednání ve smluvních podmínkách, které se od ujednání v samotné smlouvě liší. 7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny, vč. zákonného úroku z prodlení, proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Naopak přestože měl soud tvrzení k požadovanému úroku nad rámec souhrnného poplatku za úplná a důkazy dostatečné, dospěl na základě těchto tvrzení a důkazů k názoru, že nárok na zaplacení této části žalobního nároku žalobkyně nemá, a proto jej v této části zamítl. 8. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobce měl úspěch v rozsahu přiznaných (jistina s úrokem, kapitalizovaný úrok z prodlení, a přiznaný úrok z prodlení v sazbě do dne rozhodnutí soudu [datum]) v celkové výši 10 174,62 Kč. Naopak žalovaná měla úspěch v celkovém rozsahu zamítnutých (kapitalizovaný úrok, úrok 20,5 % do dne rozhodnutí soudu [datum]) v celkové výši 5 123,86 Kč Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 492 Kč, přičemž tato částka představuje cca 33,02 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu cca 66,51 % a úspěchu žalovaného v rozsahu cca 33,49 %) z jejich celkové výše 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. AT), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).