8 C 5/2021-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaná uzavřela 1.) (resp. její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované finanční částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek za sjednané trvání smlouvy v 58 týdenních splátkách á 609 Kč (poslední splátka dne [datum]). A dále s předchůdkyní žalobkyně uzavřela doplňkovou službu životní pojištění za poplatek 522 Kč. Žalovaná ovšem řádně nehradila sjednané splátky, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 10 622 Kč. Ke dni [datum], zůstala neuhrazena jistina ve výši 18 740,11 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 959,29 Kč. Dále byla sjednána úroková sazba 23,72 % ročně ve Smluvních podmínkách, a jelikož nebyla dlužná částka řádně žalovaným uhrazena, úročí se i nadále zůstatek jistiny touto úrokovou sazbou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení s příslušenstvím, na žalobkyni, a která po částečných úhradách činí 24 699,4 Kč bez příslušenství. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, kapitalizovaného do dne postoupení pohledávky a dále úročený zákonnou sazbou z nesplacené jistiny, a kapitalizovaný úrok od skončení smlouvy do postoupení pohledávky a úrok z nesplacené jistiny, a to se splatností od [datum] do zaplacení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě odpovědí na dotazy do žalovanou vyplněné„ zákaznické karty“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených. Dále uvedla, že občanský zákoník předpokládá, že každý má povinnost jednat poctivě a není povinností druhé strany a priory nedůvěřovat straně druhé, tím spíše, když uvedením nepravdivých údajů by se žadatel o úvěr mohl dopustit trestného činu, a není povinností poskytovatele úvěru prověřovat, zda osoba žádající o úvěr se dopouští pokusu o úvěrový podvod. Dále odkázal na obsah smlouvy, ve kterém„ podpisem zákazník potvrzuje, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje.“. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se účastníci nedostavili, když se žalobkyně omluvila s tím, že netrvá na odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Soud provedl tyto důkazy a zjistil z nich následující. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] vč. smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Se, [IČO]. Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalované částku 20 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrokem ve výši 2 800 Kč a poplatkem za hotovostní splácení 8 000 Kč, celkově tedy s poplatkem 14 800 Kč. Zároveň žalovaná sjednala životní pojištění, kdy se zavázala k úhradě 522 Kč. Dluh se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Ze smluvních podmínek plyne, že v případě 58 činí úrokovou sazbu 23,72% p.a.. Roční RPSN činí 75,72 %. 6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná žije ve společné domácnosti s rodiči, je zaměstnána u [příjmení] [příjmení], [IČO]. [příjmení] mzdu má žalovaná [částka] a bez upřesnění státní sociální dávku [částka], celkové příjmy tedy [částka]. Výdaje měla žalovaná [částka] nájem/inkaso a výdaje domácnosti [částka]. Má dvě nezaopatřené děti. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi předchůdkyní a žalobkyní byla dne [datum] sepsána smlouva o postoupení pohledávek. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku sud zjistil, že žalobkyně vyzvala k zaplacení žalovanou. 10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 Kč, dále sjednáno životní pojištění za 522 Kč a závazek žalované vrátit tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky v celkové výši 35 322 Kč v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 609 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (článek 8 všeobecných smluvních podmínek). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny a souhrnného poplatku a zůstatku, který zůstal nesplacený, vyplývá, že žalovaná na tuto smlouvu celkem uhradila toliko 10 622 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované toliko dotazy na žalovanou a doklady předloženými žalovanou, které vždy zaznamenala do zákaznické karty žalované. Žalobkyně předložila zákaznické karty, kdy čistou mzdu má žalovaná [částka] a bez upřesnění státní sociální dávku [částka], celkové příjmy tedy [částka]. Výdaje měla žalovaná [částka] nájem/inkaso a výdaje domácnosti [částka]. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení do dne [datum]. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“). Z této smlouvy byl věřitel (žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalované) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalované) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky, úrokem (§ 2392 o.z.). Žalovaná se ocitla ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky v prodlení s úhradou celé dlužné jistiny zápůjčky (§ 1968 věta první o.z.), a žalobkyni, které byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z., tak vzniklo právo požadovat po žalované dle § 1970 o.z. za dobu prodlení rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. S ohledem na výše uvedené soud žalobou uplatněnému nároku ve výši nesplacené jistiny, nesplaceného souhrnného poplatku, a zákonného úroku z prodlení vyhověl. 12. Soud souhrnný poplatek posoudil dle obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, tedy jako úrok (§ 2392 odst. 1 o.z.). Soud dospěl dále k závěru, že úrok byl ve smlouvě sjednán fixní částkou, žalobkyně proto nemá právo požadovat úrok nad rámec sjednané souhrnné fixní částky dle ujednání ve smluvních podmínkách, které se od ujednání v samotné smlouvě liší. 13. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na zaplacení souhrnného poplatku a jistiny, vč. zákonného úroku z prodlení, proto v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Naopak přestože měl soud tvrzení k požadovanému úroku nad rámec souhrnného poplatku za úplná a důkazy dostatečné, dospěl na základě těchto tvrzení a důkazů k názoru, že nárok na zaplacení této části žalobního nároku žalobkyně nemá, a proto jej v této části zamítl. 14. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 30 432,72 Kč (jistina s kapitalizovaným úrokem ke dni vyhlášení rozsudku), naopak žalovaná byla úspěšná v částce 16 978,39 Kč (smluvní pokuty a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vydání rozsudku). Žalobce byl tedy úspěšný v rozsahu cca 64,19 % a žalovaný v rozsahu cca 35,81 %. Výše nákladů bylo určena dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 796 Kč, které před