10 C 466/2015-786 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně podala u exekutora návrh na vyškrtnutí nemovitých věcí ze soupisu exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. [spisová značka], proti jejímu tehdejšímu manželovi [celé jméno svědka], [datum narození], coby povinnému (dále též„ povinný“ či„ bývalý manžel žalobkyně“) pro uspokojení pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], coby oprávněné (dále též„ KB“). Exekutor o návrhu nerozhodoval a postoupil jej exekučnímu soudu. Exekuční soud podání žalobkyně posoudil jako vylučovací žalobu podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), a postoupil jej do agendy C zdejšího soudu, v níž byla žalobkyně vyzvána k opravě a doplnění návrhu. Žalobkyně po výzvě soudu ze dne [datum] svůj návrh podáním z [datum] upravila tak, že navrhla vyloučení nemovitostí z exekuce. Jelikož postupem soudu došlo k tomu, že žalobkyně svůj návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekuce na výzvu soudu v důvěře ve správnost postupu soudu transformovala na žalobu o vyloučení věcí z exekuce, je potřeba původní návrh považovat za žalobu o vyloučení věcí z exekuce a o ní tedy soud v tomto řízení rozhodoval. Dne [datum] vydal soud částečný rozsudek, ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž řízení po částečném zpětvzetí žaloby částečně zastavil a rozhodl o části žalobou uplatněného nároku. V tomto konečném rozsudku soudu opakuje narativní část, a též z velké části opakuje zjištění a závěry uvedené již v částečném rozsudku, přičemž se však zaměřuje na argumentaci, skutková zjištění a skutkové a právní závěry k návrhu na vyloučení pozemku parc. č. [rok] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] z exekuce. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení nemovitých věcí žalobkyně z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] pro uspokojení pohledávky společnosti [právnická osoba] coby oprávněné s tím, že pro dluh povinného byl postižen majetek v jejím výlučném vlastnictví, mj. pozemek parc. č. [rok] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec]. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o povinnosti [celé jméno svědka], jenž byl od [datum] do [datum] manželem žalobkyně, zaplatit KB směnečný peníz 362 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z částky 362 375 Kč od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu 1 207,90 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 54 770 Kč. Povinný však uloženou povinnost dobrovolně nesplnil a KB proto podala exekuční návrh, načež byl v exekuci postižen majetek patřící do výlučného vlastnictví žalobkyně. Dle žalobkyně nespadá exekvovaný dluh do společného jmění manželů (dále též„ SJM“), neboť tento dluh vznikl po zúžení rozsahu SJM notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře, ze dne [datum], na základě něhož poté vzniklé závazky mají zavazovat toho z manželů, kterému vzniknou. Dluh bývalého manžela žalobkyně nadto vznikl při podnikatelské činnosti bývalého manžela žalobkyně a jednalo se o závazek, který přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům bývalých manželů a bývalý manžel jej převzal bez souhlasu žalobkyně, pročež pro takový závazek nemůže být postižen výlučný majetek žalobkyně. Nemovitosti by do SJM nepatřily ani v případě, kdy by k jeho zúžení nedošlo, jelikož žalobkyně nemovitosti nabyla za prostředky nepatřící do SJM, ale za prostředky nabyté darem a na základě úvěru sjednaného na svou osobu. Uvedené nemovitosti nespadají pod režim SJM ve smyslu § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále též „ex. ř.“), neboť jde o majetek ve výlučném vlastnictví žalobkyně a takový nemůže být postihnut pro závazek manžela žalobkyně. Dle žalobkyně předmětná pohledávka KB vznikla dne [datum]. Současně se žalobkyně dovolala aplikace korektivu dobrých mravů. 3. Původní žalovaná, společnost [právnická osoba], navrhla žalobu zamítnout s tím, že ve výroku specifikované nemovité věci patřily v době vzniku pohledávky do SJM žalobkyně a jejího tehdejšího manžela. Dle § 262a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 2 ex. ř., ve znění platném v době vydání exekučních příkazů, se v exekučním řízení nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah SJM o majetek, který patřil do SJM v době vzniku vymáhané pohledávky, přičemž v té době, dne [datum], kdy byla vystavena blankosměnka vlastní, jež sloužila ke krytí smlouvy [číslo] ve výši 362 375 Kč, byly předmětné nemovitosti součástí SJM. Na blankosměnku je dle žalované po jejím vyplnění nutno pohlížet jako na směnku formálně platnou již o samého počátku. Možnost dovolat se na smlouvu o zúžení rozsahu SJM může být manželce povinného dána jen tehdy, byl-li obsah dohody oprávněné znám nejpozději ke dni vzniku pohledávky. Závazek tvořil součást SJM, neboť se netýkal majetku, jenž by náležel výhradně povinnému ani nepřesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jako soud odvolací, zrušil usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto, že se některé nemovité věci z exekuce vylučují, ve zbývající části se žaloba zamítá, bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a povinnosti k zaplacení soudního poplatku, s tím, že zdejší soud měl o věci samé rozhodnout rozsudkem a pokud tak neučinil, zatížil řízení v odvolacím řízení nezhojitelnou vadou, a věc zdejšímu soudu vrátil k dalšímu řízení. 5. Pravomocným usnesením soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež soud obstaral nahlédnutím do exekutorem zaslaného elektronického exekutorského spisu, bylo rozhodnuto o vstupu společnosti [právnická osoba] (současné žalované) do exekučního řízení, v jehož rámci se vede exekuce, z níž se žalobkyně v tomto řízení domáhá vyloučení věcí. V souladu s právním názorem opakovaně vyjádřeným Nejvyšším soudem (srov. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) soud o procesním nástupnictví nerozhodoval a toliko je vzal usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na vědomí. 6. Mezi účastníky je nesporným, že povinný byl od [datum] do [datum] manželem žalobkyně, dále že dne [datum] podepsala žalobkyně s povinným notářský zápis o zúžení rozsahu SJM, a rovněž že se mezi KB a povinným jednalo o podnikatelský účet. 7. Zdejší soud ve změněném obsazení senátu v souladu s § 119 odst. 3 o. s. ř. sdělil při jednání obsah všech dosavadních přednesů účastníků a obsah důkazů provedených soudem v řízení před vydáním zrušeného usnesení ze dne [datum]. Se skutkovými závěry, jež soud v přechozím řízení z takto provedených důkazů učinil, se soud v současném obsazení v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu ztotožnil, a proto je nebylo zapotřebí opakovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud provedl další potřebné důkazy a vydal zmíněný částečný rozsudek. Následně soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, doplnil dokazování a vydal tento konečný rozsudek. Na základě provedeného dokazování soud pak dospěl ve vztahu k žalobnímu nároku, o němž nebylo částečným rozsudkem rozhodnuto, k těmto skutkovým zjištěním. 8. Z rámcové smlouvy, smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a smlouvy o vydání a používání platební karty ze dne [datum] soud zjistil, že se KB a povinný jako podnikající fyzická osoba označená identifikačním číslem osoby [číslo], dohodli, že KB zřídí povinnému běžný účet č. [bankovní účet], bude na tento účet přijímat platby a uskutečňovat z něj výplaty a platby. K předmětnému účtu byla téhož dne schválena žádost o vydání služební platební karty s limitem 30 000 Kč pro výběr z bankomatu, 60 000 Kč pro obchod a služby, 60 000 Kč celkový týdenní. 9. Ze směnečného vyplňovacího prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že povinný dne [datum] potvrdil vystavení jedné vlastní blankosměnky bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad KB, a to jako prostředek krytí všech pohledávek a nároků KB plynoucích ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu uzavřené s KB pod [číslo] tuto blankosměnku KB odevzdal, a současně KB jako majiteli blankosměnky udělil právo vyplnit údaj splatnosti, směnečnou sumu a platební místo tak, že do údaje splatnosti se vyplní libovolné datum po dni splatnosti jakékoli pohledávky KB nebo její části nebo jejího příslušenstvím z výše uvedené smlouvy, jako směnečná suma se vyplní libovolná částka zahrnující, ale nepřekračující veškeré pohledávky KB z výše uvedené smlouvy, které budou splatné ke dni splatnosti směnky, a jako místo platební se vyplní libovolný údaj. 10. Z kopie krycí směnky ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že směnka byla vystavena dne [datum] v [obec], je v ní uvedena částka 362 375 Kč, jak