11 C 209/2021-48 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 557 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]) s žalovaným uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytl částku 4 500 Kč, kterou žalovaný se sjednanými poplatky (úrokem) v dohodnuté lhůtě splatnosti, tj. do [datum] nevrátil, resp. nezaplatil na ni ničeho. Žalovaný odsouhlasil zaslané znění smlouvy o úvěru verifikačním kódem ve formě SMS, v daném případ byl kód [číslo]. K uživatelskému účtu měl přístup toliko žalovaný pomocí vlastního hesla. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo], tj. rodným číslem žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 923,85 Kč a zákonného úroku z prodlení z celé splatné částky ve výši 133,15 Kč 3. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se z jednání omluvila a požádala o jednání ve své nepřítomnosti, pročež soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný elektronicky jednal s právním předchůdcem žalobkyně o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému dočasně poskytnuta částka 4 500 Kč, která mu byla dne [datum] zaslána na účet právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu vrácení do dne [datum] (do tří dnů od doručení výzvy odeslané [datum]). Listina označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] obsahuje mj. identifikační údaje žalovaného včetně jeho rodného čísla a čísla občanského průkazu a poznámku o tom, že žalovaný si dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasí. Na důkaz toho byl proveden podpis elektronickým kódem [číslo]. 5. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazech sice je obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně (byť značně vágním a nekonkrétním) o uzavření úvěrové smlouvy a jejích podmínkách, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalovaného, byl připojen jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), anebo alespoň podpis prostý, či jinak zachycen jeho projev vůle směřující k uzavření popsané smlouvy. Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu má soud za to, že žalobkyně neunesla svá břemena tvrdit a prokazovat skutečnosti rozhodné pro soudní rozhodnutí, kterýžto stav mohl být zvrácen po poučení soudu poskytnutém při jednání dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobkyně se však k jednání soudu po včasné omluvě nedostavila, čímž se vzdala možnosti být v tomto smyslu poučena, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla. 6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 o. z.). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Ochuzenou (žalobkyní), resp. jejím právním předchůdcem, byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (poskytnutá částka), k jejímuž vrácení byl obohacený vyzván (§ 1958 o. z.) do dne určeného výzvou k zaplacení a dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k plnění se obohacený dostal do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši k prvnímu dni prodlení). Počátek prodlení byl odvozen za použití ust. § 573 o. z. ve spojení se lhůtou k plnění zřejmou z výzvy k plnění ze dne [datum] a stanoven dnem [datum]. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle nařízení vlády z dlužné jistiny v rozsahu, v jakém byla odůvodněna titulem bezdůvodného obohacení, od prvního dne prodlení až do zaplacení. 8. Vzhledem k tomu, že soud posoudil vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení, žalobu co do nároku na úplatu za poskytnutí úvěru, včetně příslušenství a úroků z prodlení z jistiny předcházející dnu následujícímu po splatnosti uvedené ve výzvě ke splnění dluhu, jako nedůvodnou zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 298 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně v řízení - 60 % minus 40 % činí 20 % výše náhrady nákladů řízení). Pro potřeby zjištění výše úspěchu i neúspěchu žalobkyně v řízení soud kapitalizoval příslušenství ode dne splatnosti do rozhodnutí ve věci. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 557 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. 11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.