11 C 380/2016-225 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Původní žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce a paní [celé jméno původní účastnice], [datum narození], jako původní žalobci domáhali proti žalované určení, že žalovaná není zástavním věřitelem původních žalobců a že jí nepřísluší zástavní právo k nemovitostem původních žalobců – k domu [adresa] v ulici [ulice] v [okres] umístěném na parcele [číslo] k parcele [číslo] k parcele [číslo] tak, jak je toto zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Ústí nad Labem (dále též„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnili následovně. [právnická osoba] (správně [anonymizováno] banka, akciová společnost, zkráceně [právnická osoba]), [IČO] (posléze tento subjekt též jako [právnická osoba], a následně [právnická osoba], - dále v textu odůvodnění též„ IPB“) uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v souvislosti s ní IPB uzavřela v pozici zástavního věřitele s žalobcem jako zástavním dlužníkem zástavní smlouvu k předmětným nemovitostem, zástavní právo bylo do katastru nemovitostí vloženo [datum] s právními účinky vkladu k témuž dni. [anonymizováno] měla dne [datum] uzavřít se [právnická osoba], a.s. (dále též„ CZ [anonymizováno]) smlouvu o postoupení pohledávek, kdy účinností této smlouvy měla přejít na [příjmení] [příjmení] pohledávka za žalobcem, přičemž původní žalobci ji považují za neplatnou a podvrženou, a argumentují časovými souvislostmi mezi výmazem [příjmení] [příjmení] z obchodního rejstříku ([datum]) a s tím souvisejícím zánikem plné moci pro Mgr. [jméno] [příjmení], podpisem souhlasného prohlášení ([datum]), a ohlášením změny v osobě zástavního věřitele a návrhem na zápis změny v katastru nemovitostí ([datum]). Dle původních žalobců šlo pouze o simulované právní úkony, které měly zastřít účelové rozkradení [anonymizováno], na kterém se snaží participovat i žalovaná. [anonymizováno] nadto o postoupení pohledávky nedala zprávu žalobci, původní druhá žalobkyně nedala k zástavě nemovitosti v SJM souhlas. Nadto nedošlo k úplatě za postoupení pohledávek z [anonymizováno] na [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] bylo katastrální úřadu předloženo ohlášení změny v osobě zástavního věřitele a návrh na zápis změn v katastru nemovitostí, kdy ohlašovateli jsou [příjmení] [příjmení] a žalovaná, přičemž listina je datovaná [datum], a bylo k ní přiloženo prohlášení o tom, že dne [datum] tyto subjekty uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] přičemž žalovaná se tak měla stát zástavním věřitelem žalobce. K postoupení pohledávky ani přechodu zástavního práva k předmětným nemovitostem z [příjmení] [příjmení] na žalovanou nedošlo dle původních žalobců ani proto, že žalovaná nikdy postupiteli nezaplatila sjednanou úplatu. Žalovaná dosáhla zapsání zástavního práva k předmětným nemovitostem podvodně a brání tím původním žalobcům s nemovitostmi volně nakládat a hrozí, že žalovaná by chtěla z takové situace participovat. Původní žalobci uvedli, že mají naléhavý právní zájem na určení, že zástavní právo zapsané ve prospěch žalované na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Ústí nad Labem k předmětným nemovitostem, jež jsou v podílovém spoluvlastnictví původních žalobců, žalované nepřísluší. Původní žalobci měli za to, že vyhověním původní žalobě dojde k eliminaci stavu ohrožení či nejistoty a odpovídající nápravě k odvrácení budoucích sporů účastníků, neboť tím dojde k vytvoření pevného právního základu i do budoucna, a to i ve vztahu k budoucím vlastníkům předmětných nemovitostí, tedy potomkům původních žalobců. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeným v příslušné části usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení ve vztahu k [celé jméno původní účastnice] coby původní žalobkyni b) zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Od právní moci tohoto usnesení, tedy od [datum] vystupuje na straně žalující pouze jediný žalobce. 3. Žalovaná se k původní žalobě nevyjádřila, přestože jí byla žaloba doručena spolu s výzvou k vyjádření ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též “o. s. ř.”). Soud se pak zabýval tím, zda lze v řízení rozhodnout kontumačním rozsudkem pro uznání, přičemž k jeho vydání nepřistoupil, neboť pro jeho vydání nebyly splněny podmínky. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, přičemž podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud smír neschválí, jeli v rozporu s právními předpisy. Smír je dohodou účastníků s procesně-právními důsledky, je tedy jejich hmotněprávním jednáním, které musí splňovat náležitosti právních jednání ve smyslu § 545 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále též „o. z.“). Mezi tyto náležitosti patří vůle jednající osoby, přičemž pokud tato absentuje, o právní jednání nejde (§ 551 o. z.) a jedná se toliko o jednání zdánlivé (§ 554 o. z.). Žalobce, [celé jméno původní účastnice] se jistě s žalovanou mohli dohodnout na tom, že žalovaná není jejich zástavním věřitelem a zástavní právo k předmětným nemovitostem jí nepřísluší, přičemž taková dohoda by nesla znaky dohody o narovnání ve smyslu § 1903 a násl. o. z., a mohla by být podkladem pro vydání usnesení o schválení smíru, případně pro vydání rozsudku pro uznání, avšak k tomu mj. byla potřeba vůle všech tří zúčastněných. Pokud se tedy žalobce, po zastavení řízení ve vztahu k původní žalobkyni, nadále domáhal určení neexistence právního vztahu a práva ve vztahu k ní, nemohli v řízení zbývající účastnici (tedy při absenci vůle [celé jméno původní účastnice]) ve stejném rozsahu uzavřít smír, neboť tento by odporoval hmotněprávním ustanovením, a to bez ohledu na to, že usnesení, kterým by byl takový smír (v rozporu se zákonem) schválen, by [celé jméno původní účastnice] nezavazoval (§ 159a odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.). Jelikož tak nebylo lze schválit smír pro rozpor s právními předpisy, nebylo lze vydat rozsudek pro uznání. 4. Při ústním jednání žalobce v rámci přednesu žaloby tuto změnil tak, že se nově domáhá určení, že žalovaná nebyla zástavním věřitelem žalobce a [celé jméno původní účastnice] ke dni podání žaloby, a že jí nikdy nepříslušelo zástavní právo k předmětným nemovitostem. Taková změna žaloba nebránila plynulému průběhu zdejšího řízení a soud ji proto usnesením vydaným při jednání dne [datum] proto podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil. K výzvě soudu podle § 118a o. s. ř. žalobce následně uvedl, že jeho naléhavý právní zájem spočívá v eliminaci nebezpečí, které dosud ve vztahu ke konkursnímu řízení a řízení vedenému Okresním soudem pod sp. zn. [spisová značka], existuje, a dále v tom, že se dosud žádný soud nezabýval tím, zda žalovaná je skutečně vlastníkem pohledávky, jež vedla k vedení všech dalších řízení. V době podání žaloby byl naléhavý právní zájem dle žalobce prokázán. 5. Žalovaná při ústním jednání navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci ani naléhavý právní zájem; vyhovění žalobě by nadto mohlo prolamovat jiná řízená, což považuje za nepřípustné. 6. V průběhu zdejšího řízení soud byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na majetek žalobce prohlášen konkurs. Zdejší soud vydal dne [datum rozhodnutí] usnesení pod č. j. [číslo jednací], jehož obsahem byla informace, že zdejší řízení je podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též“ ZKV”), ze zákona přerušeno. Takové rozhodnutí má zejména informační funkci, jedná se o tzv. informativní usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, soud jím není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a není proti němu proto odvolání přípustné. Bez ohledu na to, zda kdy bylo zdejší řízení přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV, soud konstatuje, že v řízení bylo, po nahlédnutí do výpisu z katastru nemovitostí, veřejně publikovaných rozhodnutí konkursního soudu a po odpovědi konkursní správkyně na dotaz, zda byly předmětné nemovitosti sepsány do konkursní podstaty či zda do ní nadále patří, zjištěno, že ke dni prohlášení konkursu již nebyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalobce a do majetkové podstaty byly sepsány obdržené finanční prostředky ze zpeněžení 1/2 předmětných nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v částce 1 783 078,50 Kč. Jelikož žalobce pozbyl vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech před prohlášením konkursu, netýkal se konkurs konkursní podstaty, tedy majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu (srov. § 6 odst. 1 a 2 ZKV), a zdejší řízení proto není (ani nebylo) podle zákona o konkursu a vyrovnání přerušeno. Soud tak v řízení pokračoval, a to aniž by vydával rozhodnutí o pokračování v řízení. Soud doplňuje, že k případnému pokračování v řízení po odpadnutí účinků prohlášení konkursu dochází, stejně jako k jeho přerušení, ze zákona, a to bez návrhu kteréhokol