13 C 26/2021-78 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum]. Žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Za podmínek smluvně dohodnutých povinnosti však nesplnila. Dlužnou částku uplatnila žalobkyně v tomto řízení. Dále žalobkyně uplatnila pohledávku ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi týmiž účastníky, kdy žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti a za podmínek smluvně dohodnutých nesplatila. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2021, č. j. 13 C 26/2021 – 25 soud rozhodoval o návrhu žalobkyně. Žalobkyni bylo vyhověno do částky 14 460 Kč, částky 1 730,08 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 11 135,89 Kč, kdy tento nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo]. Ve výroku II. soud zamítl žalobu do částky 4 879,31 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 135,89 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud posoudil v řízení a rozhodl citovaným rozsudkem ve výroku III. vyhověním a IV. částečném zamítnutí. 3. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, které směřovalo do výroku II. (zamítnutí návrhu do částky 4 879/ 31 Kč a úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 11 135,89 Kč od [datum] do zaplacení) a do výroku V. (výrok o nákladech řízení). Ve zbývajících výrocích (I., III., IV.) nabyl rozsudek samostatně právní moci. 4. Předmětem přezkumu odvolacího řízení bylo tedy výrok napadeného rozsudku v odst. II. a V. Odvolací soud Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením ze dne 30. 8. 2021, č. j. 95 Co 114/2021 – 52 a napadený rozsudek ve výrocích II. a V. zrušil. Věc vrátil soudu okresnímu k dalšímu řízení. 5. Soud v další fázi řízení vedl dokazování, kdy žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a důkazy (podáním ze dne [datum]) o tom, jakým způsobem posuzovala úvěru schopnost žalované splácet ve vztahu ke splnění zákonných povinností vyplývajících z § 84 až § 89 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 6. Soud nařídil ve věci jednání na [datum]. Žalovaná se k jednání omluvila ze zdravotních důvodů (pracovní neschopnost a doložena potvrzením práce neschopné). Postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované, když soud přihlédl k důkazům v řízení provedeným. 7. Zástupce žalobkyně s procesní plnou mocí se k jednání dostavil, setrval na podané žalobě v rozsahu, který zůstal předmětem řízení s přihlédnutím k usnesení odvolacího soudu Krajského soudu v Ústí nad Labem. 8. Předmětem řízení bylo posouzení návrhu žalobkyně, který vyplývá ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] v části týkající se kapitalizovaného úroku a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 135,89 Kč od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok byl žalobkyní požadován ve výši 4 879,31 Kč. 9. Soud dovodil, že smlouva o úvěru mezi účastníky uzavřená dne [datum] je právním úkonem v režimu § 2390 a násl. obč. zák. Žalobkyně posuzovala schopnost žalované poskytnuté finanční prostředky splatit, čímž splnila povinnosti vyplývající ze zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že vůči žalované není insolvenční řízení vedené. V kartě zákazníka žalovaná uvedla, že je zaměstnaná jako uklízečka ve [právnická osoba] škola [obec]. Její měsíční příjem činí 30 599 Kč, žije v nájmu, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Věřitel posoudil, že žalovaná je schopna poskytnuté finanční prostředky splatit a žalované byly poskytnuty. Z ujednání ve smlouvě o úrocích, kdy podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, soud shledal, že zápůjčka je poskytována za úrok smluvně dohodnutý ve výši 23,72 % ročně. Úroky kapitalizované ve výši 4 879,31 Kč mohly být žalobkyni v souladu s hmotnou úpravou přiznány. Jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně, počítány z dlužné jistiny 11 135,89 Kč od [datum], tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení, tedy [datum]. Ode dne následujícího, tedy [datum], byly přiznány úroky smluvně dohodnuté ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení. Nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem a žalobkyně je nositelkou aktivní věcné legitimace, která vyplývá z hmotného práva. Pohledávku žalobkyně nabyla postoupením smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Právo soud mohl žalobkyni přiznat. 10. Postupem podle § 142a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil, že žalobkyně byla účastníkem neúspěšným v poměrně nepatrné části. Při zohlednění toho, co bylo uplatněno a co bylo přiznáno (zamítnuto do částky 160,46 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 324,69 Kč od [datum] do zaplacení, jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2021, č. j. 13 C 26/2021 – 25 ve výroku v odst. IV., který nabyl právní moci). Žalobkyni byly přiznány náklady účelně vynaložené jako účastníkovi tohoto řízení při zohlednění předžalobní výzvy dopisem ze dne [datum]. V řízení před soudem I. stupně ve fázi návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady právního zastoupení v režimu § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu tří úkonů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva), tři paušální náhrady po 100 Kč DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy 252 Kč (ze základu 1 200 Kč). V odvolacím řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci 95 Co 114/2021, které skončilo usnesením ze dne 30. 8. 2021, č. j. 95 Co 114/2021 – 52, soud dovodil, že žalobkyni je možno považovat za účastníka úspěšného (analogie § 142 odst. 1 o. s. ř.). Přiznal zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 1 000 Kč Náklady právního zastoupení podle vyhl. č. 177/96 Sb. (§ 7, § 11) za jeden úkon právní služby (odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2021, č. j. 13 C 26/2021 – 15) soud přiznal ve výši 1 500 Kč, když sazbu mimosmluvní odměny stanovil podle předmětu odvolacího řízení. Odvolání žalobkyně směřovalo do výroku napadeného rozsudku v odst. II., tedy do částky 4 879,31 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 135,89 Kč od [datum] do zaplacení. Pro účely stanovení základu pro sazbu mimosmluvní odměny soud vycházel z částky 4 879,31 Kč. K tomu součet částky 2x 2 641 Kč (prodlení počítáno od [datum] do vyhlášení usnesení odvolacího soudu 30., 8. 2021). Součtem 10 161,31 Kč Tomu odpovídá úkon právní služby 1 500 Kč. Paušální náhrada k tomuto úkonu 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy 378 Kč ze základu 1 800 Kč. V další fázi řízení, které proběhlo před soudem I. stupně byly přiznány úkony právní služby v rozsahu 2x 1 500 Kč (zastoupení na jednání [datum], písemné podání ve věci samé ze dne [datum]), paušální náhrada ke dvěma úkonům po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. DPH ve výši 756 Kč ze základu 3 600 Kč při sazbě 21 % Náklady řízení v celkové výši 9 559 byly přiznány podle výsledku řízení žalobkyni. 11. Postupem podle § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost k plnění ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.