14 C 310/2022-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a ocitl se v prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Tato na základě smlouvy ze dne [datum] pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu 9 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem 25,85 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 4 500 Kč, kdy se jedná o sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 9 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty jen ve výši 4 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] Touto smlouvou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí této částky v hotovosti potvrdil podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že úvěr je poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně u úvěru na 13 měsíců. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 360 Kč, poplatek za správu úvěru 1 980 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 1 710 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úroky a uvedené poplatky) činily celkem 6 570 Kč, celková dlužná částka splatná žalovaným činila 15 570 Kč. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 13 měsíčních splátkách po 1 170 Kč, přičemž každá splátka je splatná 20. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 0,5 poskytnuté jistiny. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení je dlužník povinen uhradit úrok z prodlení ve výši stanovené právními předpisy. 6. Z předpisu splátek ke smlouvě podepsaného žalovaným bylo zjištěno, jak měly být započteny splátky na jednotlivé nároky (úrok, poplatky, jistinu). Úrok měl být hrazen ve splátce 1. – 5. po 475,20 Kč a v 6. splátce ve výši 144 Kč. Z toho tedy vyplývá, že ve splátkách měl být uhrazen úrok celkem 2 520 Kč. 7. Uzavření smlouvy pak prokazují i další listiny, které byly vyhotoveny a žalovaným podepsány v souvislosti s uzavřením smlouvy (souhlas se zpracováním osobních údajů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 8. Žalobkyně dále předložila listiny, které měl žalovaný předložit či měly být vyhotoveny v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti. Jednalo se o finanční analýzu, credit scoring, označení kontaktní osoby, čestná prohlášení žalovaného o zaměstnání a placení nájemného, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, pracovní smlouvu, mzdový výměr, výplatní pásky, složenky o výplatě mzdy, SIPO). Z těchto vyplývá, že průměrný měsíční příjem domácnosti žalovaného měl v té době činit 21 233 Kč, průměrné měsíční výdaje domácnosti 9 984 Kč. Výsledek posouzení byl takový, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 9 000 Kč Tyto listiny také, byť okrajově, prokazují, že úvěrová smlouva byla uzavřena (že byly sepsány, resp. vyhotoveny při uzavírání smlouvy). 9. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (seznam úvěrových smluv), notářského zápisu ze dne [datum] (doklad o prodeji části závodu) a výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnost [právnická osoba] soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba], část závodu představující divizi spotřebitelských úvěrů, přičemž součástí této divize byla i předmětná smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným. 10. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že odkoupila od [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] část závodu, jehož součástí byla i smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným, a vyzvala žalovaného k zaplacení. Dle předložené zásilky se toto oznámení vrátilo nedoručené. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila společnosti [právnická osoba] pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému tuto předžalobní upomínku dne [datum]. Součástí upomínky bylo také oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni. 14. Z výše uvedených zjištění soud vychází, když o pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat. 15. Z potvrzení o expedici zásilek ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká pošta, s.p., měla dne [datum] převzít do poštovní přepravy zásilky odesílatele [právnická osoba] Soudu není zřejmé, co má toto potvrzení prokazovat, žádná písemnost společnosti [právnická osoba] z té doby předložena nebyla. 16. Soud pro nadbytečnost neprovedl další důkazy navrhované žalobkyní k prokázání postoupení pohledávky (zprávy jednotlivých společností, výslech členů jejich statutárních orgánů), když postoupení bylo již předloženými důkazy prokázáno. 17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nebyly shledány důvody pro neplatnost smlouvy, tyto ani nebyly tvrzeny (§ 586, § 588 občanského zákoníku). 18. Na základě smlouvy o prodeji části závodu dle § 2175 a násl. občanského zákoníku přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru na společnost [právnická osoba], dle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku. Následně byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena společnosti [právnická osoba], tato společnost následně postoupila pohledávku žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 občanského zákoníku. Žalobkyni tedy byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena, žalobkyně je tak oprávněna domáhat se nároků z této smlouvy. 19. Na základě smlouvy o úvěru společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr, resp. peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a žalovaný byl povinen poskytnutou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky (těchto poplatků se však žalobkyně nedomáhá). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách, první splátku 20. den následujícího měsíce. Poslední splátka tak měla být zaplacena do [datum]. Dle žalobkyně žalovaný nic neuhradil. Nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum], byl žalovaný v prodlení se zaplacením celé dlužné jistiny, a od tohoto dne mu vznikla povinnost zaplatit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (což bylo také sjednáno ve smlouvě). Nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení proto soud shledal důvodným. 20. Pokud žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, tak tento nárok není zcela důvodný, neboť takto úrok ve smlouvě sjednán nebyl. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly úrok, a to jako jednorázovou částku – 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (což z jistiny 9 000 Kč činí 2 520 Kč, to také odpovídá celkové výši úroku v jednotlivých splátkách dle předpisu splátek a ve smlouvě uvedeným celkovým nákladům spotřebitelského úvěru 6 570 Kč, kdy po odečtení uvedených poplatků zbývá na úrok právě 2 520 Kč). I když byl ve smlouvě uveden i přepočet na roční úrok (tj. že při sjednané splatnosti to odpovídá 25,85 % ročně), ze smlouvy nevyplývá, že by v něja