14 C 78/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla od původního věřitele, společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná však úvěr přes upomínky neuhradila. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když oba se z jednání omluvili a souhlasili s rozhodnutím v jejich nepřítomnosti. Žalovaná v rámci omluvy ze dne [datum] namítla promlčení s odůvodněním, že splatnost závazku byla v průběhu roku 2017. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně, aby pro případ, že žalovaná uvede nová tvrzení a soud proto nebude moci žalobě vyhovět, o tom žalobkyni vyrozuměl a poskytl jí lhůtu k vyjádření. Soud uvádí, že věc se projednává zásadně na jednání a neúčast účastníka na jednání jde k jeho tíži. Skutečnost, že druhá strana na jednání (či těsně před ním) uvede nová tvrzení či námitky, zásadně není důležitým důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu), zejména když by žalobkyně po skončení prvního jednání už ani nemohla uvádět nová tvrzení nebo navrhovat důkazy (§ 118b odst. 1 občanského soudního řádu). Navíc se jedná o žádost podmíněnou, ke které soud ani nemá přihlížet (§ 41a odst. 2 občanského soudního řádu). Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení. Vzhledem k tomu, že tuto námitku lze posoudit jako důvodnou již jen na základě tvrzení v žalobě, soud ve věci neprováděl dokazování (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2353/2009). Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka (§ 610 odst. 1 o. z.). Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 odst. 1 o. z.) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o. z.). Dle tvrzení v žalobě byl dluh ze smlouvy o úvěru splatný dne [datum]. Následujícího dne, tj. [datum], tak mohlo být právo uplatněno u soudu a tímto dnem začala běžet tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dne [datum]. Žaloba byla podána u soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Jelikož žalovaná vznesla námitku promlčení, nelze nárok žalobkyni přiznat. Soud proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, má proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalované dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu paušální náhradu 300 Kč za jeden úkon (písemné vyjádření v rámci omluvy ze dne [datum]) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůtu pro zaplacení náhrady nákladů řízení určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.