30 C 365/2022-16 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 6.183,86 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, s žalovanou uzavřela účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně současně žalované poskytla ke koupi koncová zařízení, které se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím měsíčních splátek, na něž poskytla podmíněné slevy z kupní ceny ve výši 4.000 Kč, resp. 2.000 Kč. Žalobkyně se taktéž žalované zavázala poskytnout pojištění. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek za koncová zařízení, žalobkyně se domáhá zaplacení podmíněně poskytnuté slevy ve výši 4.000 Kč, resp. ve výši 2.000 Kč a pojištění ve výši 183,86 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na dlužnou částku v celkového výši 6.183,86 Kč, v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 6.183,86 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum], resp. dne [datum], dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnými součástmi byly i kupní smlouvy na dvě koncová zařízení. Žalobkyně totiž žalované poskytla ke koupi dvě koncová zařízení, které se žalovaná zavázala zaplatit prostřednictvím měsíčních splátek. Na tyto dvě koncová zařízení žalobkyně žalované poskytla podmíněné slevy z kupní ceny ve výši 4.000 Kč, resp. ve výši 2.000 Kč, která měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek. Žalobkyně se taktéž žalované zavázala poskytnout pojištění. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek za koncová zařízení, žalobkyně veškeré dlužné částky zesplatnila, pročež se žalobkyně na žalované jednak domáhá zaplacení podmíněně poskytnutých slevy ve výši 4.000 Kč, resp. ve výši 2.000 Kč a jednak dlužného pojištění ve výši 183,86 Kč. 5. Lze uzavřít, že žalovaná žalobkyni neuhradila částku v celkové výši 6.183,86 Kč (4.000 Kč + 2.000 Kč + 183,86 Kč), a to přesto, že byla vyzvána ke zjednání nápravy. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byly platně v písemné formě uzavřeny nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jejichž nedílnými součástmi byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ). 7. Součástí účastnických smluv byla mj. ujednání o koupi koncových zařízení, jež soud po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky řízení byly platně v písemné podobě uzavřeny kupní smlouvy dle § 2079 a násl. NOZ, na jejichž základě žalobkyně (prodávající) odevzdala žalované (kupující) věci, které byly předmětem koupě, umožnila jí k nim nabýt vlastnické právo, přičemž na ně žalobkyně žalované poskytla podmíněné slevy z kupních cen, oproti čemuž se žalovaná zavázala věci převzít a zaplatit žalobkyni ujednanou kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, předmětné zboží žalované dodala, která je převzala, avšak tato svou povinnost, tj. povinnost zaplatit za odebraná zboží zbývající část kupní ceny po poskytnutí podmíněné slevy, porušila. Žalobkyně se proto důvodně domáhala na žalované zaplacení podmíněně poskytnutých slev z kupních cen. Žalovaná se tak ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), tudíž žalobkyni přísluší vedle podmíněně poskytnutých slev též úroky z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. A konečně má soud za to, že mezi žalobkyní, jakožto pojistníkem, a [právnická osoba], jakožto pojistitelem, byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 NOZ, na jejímž základě bylo následně žalovanou jako pojištěným a žalobkyní jako pojistníkem sjednáno pojištění, a to zejména pro případ odcizení koncového zařízení, za měsíční poplatek 99 Kč, který však žalovaná nezaplatila (celkem 183,86 Kč). Žalovaná se tak ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ), pročež žalobkyni přísluší vedle dlužných poplatků za pojištění rovněž úroky z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.183,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.