30 C 575/2021-67 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou [anonymizováno] dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 29.508,79 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 21.9.2019 Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které měl žalovaný splatit prostřednictvím 36 měsíčních splátek ve výši 966,61 Kč. Sazba úvěru byla ujednána ve výši 7,90 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne 18.2.2020 zesplatnila. Dlužná částka byla složena z jistiny ve výši 29.258,79 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 740,88 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.424,05 Kč a z poplatků ve výši 250 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 32.673,72 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Soud ve věci na [datum] nařídil jednání, z něhož se žalobkyně řádně a včas omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání řádně a včas doručeno. Tento se k němu přesto bez omluvy nedostavil a ani včas z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jakož i žalobkyně, jež se z nařízeného jednání řádně a včas omluvila. 4. Z provedených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, jež žalovaný načerpal dne [datum] (viz Historie úvěru), které měl žalovaný splatit prostřednictvím 36 měsíčních splátek ve výši 1.013,71 Kč. Sazba úvěru byla ujednána ve výši 7,90 % ročně. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, přestože byl žalobkyní na tuto skutečnost opakovaně upozorňován (výzva ze dne [datum] a ze dne [datum], za což si žalobkyně v souladu se sazebníkem poplatků účtovala 2 x 50 Kč), pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne 18.2.2020 zesplatnila (viz Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy a dodejka, za což si žalobkyně v souladu se sazebníkem účtovala 150 Kč). Dlužná částka je složena z jistiny ve výši 29.258,79 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 740,88 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.424,05 Kč a z poplatků ve výši 250 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil (viz Oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] + poštovní podací arch ze dne [datum]). 5. Lze konstatovat, že žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil částku 32.673,72 Kč, jež je složena z jistiny ve výši 29.258,79 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 740,88 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.424,05 Kč a z poplatků ve výši 250 Kč. 6. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 7. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jež byla platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovanému) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a případně i sjednané poplatky (§ 2395 NOZ). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ ve spojení s § 1798 a násl. NOZ). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, přičemž žalovaný dlužnou jistinu dosud nevrátil, nezaplatil ujednaný úrok úvěru, jakož ani související poplatky za náklady na upomínání. Tímto jednáním se žalovaný ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to od 5.9.2020. 8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.227,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.181 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.508,79 Kč sestávající z částky 2.300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1.150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 2.300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.650 Kč ve výši 1.396,50 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.