34 C 494/2021-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel [právnická osoba] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr s příslušenstvím v celkové částce 29 275 Kč vrátit do [datum]. Uvedenou částku žalovaný nevrátil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou si účastníci ujednali, že žalovaný uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 25 000 Kč, úroku ve výši 4 275 Kč, smluvní pokuty 12 500 Kč za období od [datum] (den po splatnosti) do [datum] a nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač soudem byl vyzván. 3. Soud nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Na listině označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]„ ze dne [datum] je jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba] a jako věřitel žalovaný. V podmínkách úvěru je uvedena částka jistiny 25 000 Kč, úrok 4 275 Kč, celková částka ke splacení 29 275 Kč, den splatnosti [datum], smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení z nezaplacených částek, poplatek za zaslání upomínky 50 Kč Smlouva není podepsána ani jednou ze stran, tudíž soud z této listiny nezjistil pro spor žádné významné skutečnosti. 5. Na listině označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]„ ze dne [datum] je jako věřitel je uvedena společnost [právnická osoba] a jako věřitel žalovaný. V podmínkách úvěru je uvedena částka jistiny 2 300 Kč, celková částka ke splacení 2 850 Kč, úrok 550 Kč, den splatnosti [datum], smluvní pokuta ve výši 0,1% za každý den prodlení z nezaplacených částek, poplatek za zaslání upomínky 50 Kč Smlouva není podepsána ani jednou ze stran, tudíž soud z této listiny nezjistil pro spor žádné významné skutečnosti. 6. Z obchodních podmínek soud zjistil práva a povinnosti věřitele a dlužníka, avšak žalobkyně nedoložila, že by byl žalovaný s těmito doklady seznámen a jejich znění odsouhlasil. 7. Z výpisu z účtu soud zjistil, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného dne [datum] částku 2 300 Kč, a dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 12 700 Kč. 8. Z upomínek a výzvě k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že původní věřitel vyzýval žalovaného k uhrazení dluhu, avšak není zřejmé, zda tyto písemnosti byly odeslány, když žalobkyní nebylo nikterak odeslání písemností doloženo. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena dne [datum] na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným, což je patrno z podacího archu. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky 41 925 Kč nejpozději do [datum], přičemž výzva byla odeslána dne [datum]. 12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný uvedenou částku původnímu věřiteli nevrátil. Mezi původním věřitel jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Na základě zjištěného skutkového stavu ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k tomuto právnímu závěru. Žalobkyně neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, neboť nepředložila smlouvu či listinu opatřenou podpisem žalovaného. U smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. 20. Původní věřitel plnil žalovanému bez právního důvodu, který tak získal majetkový prospěch, čímž se na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 o. z.), když bylo prokázáno, že z účtu původního věřitele byla provedena platba 25 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného. Žalovaný, který tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, ničeho nevrátil, a proto soud žalobě z části vyhověl a žalobkyni přiznal částku 25 000 Kč. 21. Pakliže žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru, smluvní pokutu či účelně vynaložené náklady, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku, smluvní pokutě či účelně vynaložených nákladech obsahovala. 22. Soud tedy ve zbývající části představující úrok ve výši 4 275 Kč, poplatek za upomínku ve výši 150 Kč, smluvní pokutu ve výši 12 500 Kč, žalobu zamítl. Ujednání o smluvní pokutě je dvoustranným právním úkonem, který musí splňovat kritéria ustanovení § 2048 o. z. a musí být sjednána, ať už ústně nebo písemně, což nebylo prokázáno. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. 23. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. 24. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena nebyla, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že ke dni [datum] činila repo sazba 0,5 %, má žalobkyně právo na ú