35 C 68/2020-205 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobci se po několika připuštěných změnách tří původně samostatně podaných žalob domáhali náhrady škody v celkové výši 56 263 Kč s příslušenstvím a náhrady nemajetkové újmy 1 161 062 Kč s příslušenstvím, jež jim měly být způsobeny nesprávným úředním postupem ve třech řízeních vedených Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] (dále též„ předmětná řízení“), když mj. uvedli, že tato řízení byla nedůvodně přerušena do řízení vedeného stejným soudem pod sp. zn. [spisová značka], ačkoli s tímto řízením nesouvisela. Pro přehlednost soud uvádí průběh řízení a odůvodnění jednotlivých žalob před i po spojení věcí do řízení zdejšího. 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 13 794 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 360 000 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalovaných, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 19 let, 1 měsíc a 16 dnů, žalobci tedy byli po dlouhou dobu v nejistotě, přičemž žaloba byla od počátku nedůvodná a neodůvodněná, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 13 794 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, z níž již zaplatili částku 13 000 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 19 let vyčíslili pro oba žalobce částkou 360 000 Kč. Později žalobci žalobu rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 17 323 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 10 měsíců a 12 dnů déle, než určuje zákon. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení [spisová značka] s řízením [spisová značka], do něhož bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že mimosoudní projednání nároku není řízením, šestiměsíční lhůtu k projednání nároku se nemusí podařit dodržet, a tento nárok žalobců považuje rovněž za nedůvodný. 4. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 7 260 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 360 000 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalovaných, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 19 let, 1 měsíc a 2 dny, žalobci tedy byli po dlouhou dobu v nejistotě, přičemž žaloba byla od počátku nedůvodná a neodůvodněná, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 7 260 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, přičemž zaplatili částku 8 000 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 19 let vyčíslili pro oba žalobce částkou 360 000 Kč. Později žalobci žalobu rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 17 323 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 10 měsíců a 12 dnů déle, než určuje zákon. 5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení [spisová značka] s řízením [spisová značka], do něhož bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že je nedůvodný, neboť zákon neurčuje délku kompenzačního ani jiného řízení, tuto je vždy nutno zkoumat individuálně, přičemž dílka předmětného kompenzačního řízení je přiměřená a odpovídající okolnostem. 6. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci v řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] domáhali na žalované náhrady škody v částce 35 209 Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 392 700 Kč. Uvedli, že v řízení [spisová značka], kde vystupovali v procesním postavení žalobců, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, řízení nemělo být přerušeno a řízení v důsledku toho trvalo 20 let, 7 měsíců a 22 dnů, tři ze čtyř věcí, v nichž žalobci vystupovali jako účastníci, byly přitom přiděleny téže soudkyni, ač byly všechny čtyři věci v průtazích. Na nápravu nesprávného úředního postupu soudu žalobci vynaložili na právním zastoupení částku 35 209 Kč, kterou uplatnili jako náhradu škody, přičemž na tuto částku zaplatili 32 600 Kč. Délkou řízení byla žalobcům způsobena nemajetková újma, kterou za 20 let, z měsíců a 22 dnů vyčíslili pro oba žalobce částkou 392 700 Kč. Později žalobci rozšířili o úroky z prodlení. Dále ji rozšířili o nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 13 716 Kč s úrokem z prodlení s tím, že jim vznikla újma v důsledku délky kompenzačního řízení, jež trvalo u ministerstva spravedlnosti o 8 měsíců a 7 dnů déle, než určuje zákon. 7. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žádost žalobců projednala a poskytla jim zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu škody není důvodný, neboť náklady soudního řízení nebyly vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. V případě posuzování nároku na náhradu nemajetkové újmy, a to především z důvodu úzké provázanosti řízení pod [spisová značka] s řízeními, do nichž bylo přerušeno, přičemž otázku důvodnosti přerušení nepřísluší žalované přezkoumávat, a z důvodu odškodnění poskytnutého jim právě v rámci projednání řízení souvisejícího. K nároku na náhradu nemajetkové újmy za kompenzační řízení uvedla, že je nedůvodný, neboť zákon neurčuje délku kompenzačního ani jiného řízení, tuto je vždy nutno zkoumat individuálně, přičemž dílka předmětného kompenzačního řízení je přiměřená a odpovídající okolnostem. 8. Tři výše uvedená řízení byla soudem v rámci hospodárnosti spojena ke společnému řízení pod sp. zn. [spisová značka]. 9. Následně žalobci uvedli, že délka tří řízení a s nimi spojený dlouhotrvající stres vedl k cévní mozkové příhodě žalobce a k onkologickému onemocnění žalovaného. Poslední změnou žaloby žalobci upravili žalobní petit tak, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit každému za žalobců jednu polovinu z náhrady škody v částce 56 263 Kč s příslušenstvím a jednu polovinu z náhrady nemajetkové újmy v částce 1 161 062 Kč s příslušenstvím. 10. Žalovaná setrvala na svém návrhu na zamítnutí žaloby, uvedla, že mezi onemocněními žalobců a délkou předmětných řízení není příčinná souvislost, dále uvedla, že žalobcům jako manželům vystupujícím v řízeních společně vznikla toliko sdílená újma. 11. Soud z provedených důkazů v kontextu tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění. 12. Z kupní smlouvy opatřené advokátem ověřenými podpisy jejích stran (založené na č. l. 8 spisu [spisová značka]), jež ji uzavřely dne [datum], soud zjistil, že se strany smlouvy dohodly, že kupující (manželé [celé jméno žalobce]) nabudou vlastnictví k nemovitostem prodávajících (manželé Černí) zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Řehlovice, a to včetně součástí a příslušenství, přičemž nemovitosti jsou současně popsány ve znaleckém posudku ing. [jméno] [příjmení] [číslo] z [osobní údaje žalované] [číslo], za dohodnutou kupní cenu 150 000 Kč, kterou se kupující zavázali zaplatit ihned po podpisu smlouvy. 13. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] opatřené ověřenými podpisy jejích stran (založené na č. l. 7 spisu [spisová značka]), soud zjistil, že ve smlouvě bylo ujednáno, že se manželé [celé jméno žalobce] (zdejší žalobci) zavazují po převodu vlastnických práv k nemovitostem umožnit manželům [příjmení] bezplatné užívání a bydlení v domě [adresa] v [část obce], a to dvou místnos