36 C 239/2022-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 2. 2022 domáhala u zdejšího soudu zaplacení částky 1 195 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tov. zn. [anonymizováno], typ Fiesta, [registrační značka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 14. 4. 2020 spolu žalobkyně jako pojistitelka a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [příjmení], typ Fiesta, [registrační značka]. Žalovaný se předmětnou pojistnou smlouvou zavázal uhradit žalobkyni pojistné v celkové výši 4 385 Kč ročně, splatné čtvrtletně splátkou ve výši 1 096 Kč. Žalovaný však pojistné nezaplatil řádně a včas, a dluží tak žalobkyni za období od 14. 10. 2020 do 22. 1. 2021 na pojistném částku 595 Kč. Žalobkyně dále žalovanému účtovala rovněž 2 x 300 Kč coby náklady na vymáhání. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 25. 8. 2021. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Žalovaný, který se žalobkyní jako pojistitelkou uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen zaplatit jí za pojistnou dobu pojistné, neboť pojistitel má za pojistnou dobu na pojistné právo (§ 2782 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil příslušné pojistné ve lhůtě splatnosti, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že co do částky 595 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,37 Kč od 23. 1. 2021 do 8. 2. 2022 se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o částku ve výši 600 Kč (tj. 2 x 300 Kč) coby náklad spojený s uplatněním pohledávky v podobě nákladu na za vymáhání, a to spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 51,63 Kč od 23. 1. 2021 do 8. 2. 2022, tak soud žalobu v této části neshledal důvodnou. Dle názoru soudu se v této části jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). Vzhledem k tomu, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) a povinnost žalovaného uhradit žalobkyni upomínky při nehrazení vyúčtování nebyla sjednána v samotné pojistné smlouvě, shledal soud ujednání o úhradě smluvní pokuty v podobě upomínky podle § 1753 o. z. a ustálené judikatury (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013) neúčinným, a proto žalobu co do částky 600 Kč s příslušenstvím zamítl (bod II. výroku). Žalobkyně byla ohledně jistiny úspěšná ohledně částky 595 Kč, žalovaný byl úspěšný co do částky 600 Kč. S ohledem na uvedené rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (výrok III.), neboť úspěch (resp. neúspěch) obou účastníků v řízení byl (s výjimkou nepatrné části) téměř stejný.