36 C 415/2022-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 10. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 105,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl dne 1. 4. 2022 a dne 29. 5. 2022 vyzván k podrobení se odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti návykových látek v krvi a za tímto účelem byl služebním vozem dopraven do [anonymizováno 5 slov], [ulice], [obec]. V obou případech byla vyšetřením přítomnost návykových látek prokázána, žalovaný je proto povinen uhradit náklady, které žalobkyně v souvislosti s provedením odborného lékařského vyšetření vynaložila. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému tyto náklady fakturou splatnou dne 22. 6. 2022 a fakturou splatnou dne 11. 8. 2022. Žalovaný přes výzvy dlužné částky neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný byl dne 1. 4. 2022 v ulici [ulice] v [obec] jako řidič motorového vozidla kontrolován hlídkou Policie ČR. Žalovaný se na místě podrobil orientační zkoušce na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem. Proto byl převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve do [anonymizováno 5 slov], [ulice], [obec]. Výsledek toxikologického vyšetření vzorku krve byl pozitivní. Za provedení klinického vyšetření a odběru krve a za provedení laboratorního vyšetření [anonymizována tři slova] vyúčtovala žalobkyni částky 906,20 Kč. Žalobkyně tuto částku uhradila. Náklady [stát. instituce] spojené s převozem žalovaného do nemocnice na vyšetření činily celkem 62 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za dopravu do zdravotnického zařízení a za vyšetření na přítomnost návykových látek v celkové výši 968,20 Kč fakturou, která byla splatná dne 21. 6. 2022. Dne 31. 8. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný byl dne 29. 5. 2022 v ulici [ulice] v [obec] jako řidič motorového vozidla kontrolován hlídkou Policie ČR. Žalovaný se na místě podrobil orientační zkoušce na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem. Proto byl převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve do [anonymizováno 5 slov], [ulice], [obec]. Výsledek toxikologického vyšetření vzorku krve byl pozitivní. Za provedení klinického vyšetření a odběru krve a za provedení laboratorního vyšetření [anonymizována tři slova] vyúčtovala žalobkyni částky 70,15 Kč. Žalobkyně tuto částku uhradila. Náklady [stát. instituce] spojené s převozem žalovaného do nemocnice na vyšetření činily celkem 67 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za dopravu do zdravotnického zařízení a za vyšetření na přítomnost návykových látek v celkové výši 137,15 Kč fakturou, která byla splatná dne 10. 8. 2022. Dne 31. 8. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 6. S ohledem na výše uvedená zjištění soud shledal, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako řidič motorového vozidla se na výzvu [stát. instituce] podrobil odbornému lékařskému vyšetření na přítomnost návykových látek dle § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jelikož byla přítomnost návykových látek prokázána, je žalovaný podle § 24 odst. 2, 3 tohoto zákona povinen uhradit žalobkyni náklady, které za odborné lékařské vyšetření zaplatila, včetně nákladů na dopravu do zdravotnického zařízení. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni celkové vzniklé náklady v částce 2 569,35 Kč uhradit. Jelikož zákon nestanoví splatnost těchto nároků, uplatní se obecné ustanovení § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého je dluh splatný na výzvu věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení, jelikož žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se do prodlení a je proto povinen uhradit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.), úrok z prodlení v případě druhého nároku však žalobkyni náleží toliko z částky 137,15 Kč, nikoli z požadovaných 968,20 Kč, proto ve zbytku tak soud žalobu zamítl (výrok II.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva a sepis žaloby; předžalobní výzvu soud žalobkyni přiznal pouze jedenkrát). 8. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku pak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 tohoto zákona osvobozena. Soud proto žalovanému uložil zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků.