36 C 6/2021-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 4. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 8. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000,40 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [právnická osoba]) uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení, a to koncové zařízení typu [anonymizováno 5 slov]. Za toto koncové zařízení dluží žalovaný žalobkyni částku v celkové výši 1 700,40 Kč. Částka 300 Kč pak představuje náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 8. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 0,40 Kč zpět, soudu proto postupoval podle ust. § 96 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.). 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 5. 3. 2018 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [právnická osoba]) účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací; žalovaný se zavázal za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smlouvy bylo i ujednání o koupi koncového zařízení typu [anonymizováno 5 slov] za cenu 2 301 Kč, přičemž 1 Kč uhradil žalovaný jako akontaci při podpisu smlouvy a zbytek kupní ceny se žalovaný zavázal právní předchůdci žalobkyně zaplatit v 23 měsíčních splátkách po 100Kč. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek za koncová zařízení byla vždy sjednána jako odpovídající datu splatnosti uvedenému na vyúčtování služeb elektronických komunikací, přičemž bylo ujednáno, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti či zahájením insolvenčního řízení žalovaného nabývá splatnosti celý zbytek dluhu. Z důvodu neplacení vyúčtování služeb žalovaným dopisem ze dne 14. 1. 2019 právní předchůdce žalobkyně vypověděl poskytování služeb žalovanému. Zbývají splátky za všechna koncová zařízení v celkové výši 1 700 Kč právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému fakturou ze dne 12. 3. 2019, splatnou dne 26. 3. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil [právnická osoba] [právnická osoba] shora specifikovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení celého dluhu předžalobní upomínkou ze dne 8. 12. 2020. 6. Po právní stránce byla věc soudem posouzena tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva nepojmenovaná podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jejíž součástí byly i ujednání smlouvy kupní (§ 2 079 o. z.). Žalovaný porušil smlouvu, když neplnil svoji povinnost platit žalobkyni splátky za poskytnuté koncové zařízení, v důsledku čehož se rovněž dostal ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury do prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu právnímu předchůdci žalobkyně vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni (§ 1879 a násl. o. z.). S ohledem na shora uvedené má soud za to, že co do částky 1 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 27. 3. 2019 do zaplacení se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, proto rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku ve výši 300 Kč představující náklady žalobkyně na mimosoudní vymáhání pohledávky, tak úhradu takového nároku žalobkyně žalovaným si účastníci nesjednali. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok III.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 041,70 Kč, přičemž tato částka představuje 69,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).