75 C 277/2021-59 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 7 440 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 651,78 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 50 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o úvěru“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalovaná smlouvu uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s., IČO [číslo] (dále jen„ zprostředkovatel“), kde při podpisu smlouvy obdržela částku 5 000 Kč, což stvrdila svým podpisem. Na základě smlouvy o úvěru tedy Zaplo poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 5 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Popsala, že smlouva byla uzavřena okamžikem souhlasného projevu vůle žalované a stvrzením o převzetí jistiny úvěru, kdy obě tyto skutečnosti nastaly okamžikem vlastnoručního podpisu žalované k textu smlouvy. Žalovaná před podpisem smlouvy obdržela předsmluvní informace. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla jednak povinnost zaplatit Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním podle sazebníku. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 7 495 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 445 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč (50 Kč za každý odeslaný dopis upomínající k úhradě dluhu). Žalobkyně pak částku 50 Kč za náklady na upomínání požaduje v rámci kapitalizovaného úroku sestávajícího právě z paušálních nákladů na upomínání ve výši 50 Kč. Pokud jde o smluvní pokutu, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 2 440 Kč, a to za každý den prodlení od [datum] do [datum]. Žalobkyně pak dále požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 651,78 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 5 000 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od [datum]. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 2 490 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 50 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 440 Kč, načež soud usnesením ze dne 13. 8. 2021, č.j. 75 C 277/2021-19, jež nabylo právní moci dne [datum], řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 440 Kč zastavil. 4. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 651,78 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. 5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní. 6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. 7. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se [právnická osoba] jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní a identifikační údaje a dne [datum] podepsala listinu označenou jako smlouva o úvěru. Zaplo pak listinu označenou jako smlouva o úvěru [číslo] nepodepsala. Obsahem listiny označené jako smlouva o úvěru byl závazek [anonymizováno] poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč na 30 dní s možností o 11 krát 30 dní smlouvu prodloužit za poplatek ve výši 1 150 Kč, přičemž v těchto případech by RPSN činila od 303,9 % do 1 081,6 %. Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, byla sjednána povinnost žalované uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, s tím, že smluvní pokuta je splatná následující den po dni prodlení. Ve smlouvě bylo ujednáno, že podpisem listiny žalovaná navrhuje [anonymizováno] uzavřít smlouvu o úvěru a [anonymizováno] vyjádří svůj souhlas mimo jiné vyplacením hotovosti. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy a obchodními podmínkami [anonymizováno], současně potvrdila, že jako čerpání úvěru převzala částku 5 000 Kč. Další práva a povinnosti smluvních stran byly upraveny v obchodních podmínkách smlouvy o úvěru, jež nebyly žalovanou podepsány. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila spornou pohledávku na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež bylo žalované odesláno dne [datum] a v němž byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes výzvu před podáním žaloby ze dne [datum], jež jí byla zaslána zástupcem žalobkyně dne [datum]. 8. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 12. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 o.z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2). 15. Na základě shora uvedeného skutkové stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující ([anonymizováno]) povinna poskytnout na požádání úvěrované (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaná (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když dlužnou částku v den splatnosti - do 30 dnů neuhradila řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 16. Zaplo tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 5 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz