75 C 560/2021-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 4 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla částku ve výši 4 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce byla uvedena identifikace platby [číslo]. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, pročež musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přestože mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Zástupce žalobkyně odeslal dne [datum] žalovanému předžalobní upomínku, v níž žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů, přesto žalovaný bezdůvodné obohacení nevrátil. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. 5. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní údaje. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež nebyla datována a žalovaným nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 4 500 Kč, již měl žalovaný vrátit předchůdkyni žalobkyně. Dne [datum] pak byla na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl ke dni [datum] dle sdělení [právnická osoba] žalovaný, poukázána částka ve výši 4 500 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne [datum] a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů. Zásilka byla žalovanému téhož dne odeslána 6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 11. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění), jelikož předložená smlouva neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného, ani datum její akceptace žalovaným. Uzavření smlouvy mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně ostatně ani žalobkyně netvrdila. 12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně odeslala částku 4 500 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl v době zaslání uvedené částky žalovaný, pročež soud posoudil právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 4 500 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno [datum], pročež v souladu s § 573 o.z., lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne [datum] a poslední den určené lhůty byl den [datum], přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 18. Na základě shora uvedeného soud shledal podanou žalobu důvodnou, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a tedy toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu. 19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. 20. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zaháje