8 C 364/2022-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že osoba žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem ([právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí poskytl předchůdce žalobkyně finanční částku ve výši 21 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 19 975 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách á 683 Kč, ovšem sjednané splátky řádně nehradila, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná osoba uhradil pouze částku v celkové výši 20 531 Kč. Ke dni [datum], zůstala neuhrazena jistina ve výši 11 368,65 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 881,65 Kč, jehož součástí je sjednaný úrok a dále úroková sazba 29 % ročně, kterou se úročí dlužná jistina od [datum] do zaplacení. Dále požadoval uhrazení smluvní pokuty, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ovšem žádá ji přiznat„ pouze do výše 10 500 Kč“. Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku. Vedle jistiny dluhu a úroku se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdce) řádně provedl ověření schopnosti osoby žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to konfrontací doložených údajů žalovanou osobou s registry (interní registry, [příjmení], insolvenční rejstřík apod.). Dále polemizoval s právním posouzením některých okresních soudů a finančního arbitra, a k samotnému procesu kontroly úvěruschopnosti uvedl, že v BRKI, NRKI ani [příjmení] nezjistil žádný negativní záznam, dále z centrální evidence exekucí ani insolvenčního rejstříku nezjistil negativní skutečnosti, a především vyházel z údajů žalované osoby ohledně příjmů a výdajů vyplněnými do„ zákaznické karty“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených (výplatní pásky, pracovní smlouva apod.). Zde uvedl dlužník příjem [částka] (ověřeno Pracovní smlouvou a výpisy z účtu za měsíc duben a květen roku 2019) a„ další příjem domácnosti“ ve výši [částka]. Výdaje jsou dle žalobkyně neověřitelné, resp. sdělené údaje byly konfrontovány s právními instituty (např. životní minimum) a statistickými daty. Žalující strana dále aplikovala na zjištěné údaje vybrané skóringové modely. Dále bylo odkázáno na několik rozhodnutí soudů, kterými podporuje své stanovisko, že právní úprava nestanoví přesný postup a povinnosti, které musí poskytovatel úvěru splnit, a ověřování příjmů a výdajů spotřebitele proto není její povinností, pokud je nahradí jinými způsoby ověření. 2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalovaný bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná osoba byla zaměstnána u [právnická osoba] a.s., s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná osoba dále mezi své příjmy uvedla také částku [částka] jako„ další čisté příjmy domácnosti“, ovšem bez jakékoli specifikace a také bez jakéhokoli doložení, když jedinou listinou předloženou (právnímu předchůdci) žalobce byla listina pracovní smlouvy a výpisu z účtu. Mezi své odhadované výdaje žalovaná osoba v zákaznické kartě vyplnila částku [částka] + [částka] další splátky k poskytovateli spotřebitelského úvěru. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] vč. smluvních podmínek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla osobě žalované v hotovosti částku 21 000 Kč, přičemž ta se zavázala vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 228 Kč, poplatkem za komfortní splácení ve výši 6 191 Kč, a úrokem v pevně sjednané kapitalizované výši 3 756 Kč, který odpovídá sazbě 29 % ročně "po celou sjednanou dobu trvání smlouvy" (smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9 smluvních podmínek); celkově tedy s náklady úvěru ve výši 18 175 Kč. Dluh se žalovaná osoba zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 683 Kč (tj. měsíčně cca 2 732 Kč). Smluvní pokuta byla sjednána ve smluvních podmínkách mimo jádro vlastní smlouvy zakončené podpisem smluvních stran (bod 6 smluvních podmínek). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího lístku bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za osobou žalovanou, a postoupení jí bylo oznámeno spolu s výzvou k zaplacení celé dlužné částky do [datum]. 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku soud zjistil, že osoba žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky také zástupcem žalobkyně z řad advokátů. 8. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za osobou žalovanou ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout osobě žalované zápůjčku ve výši 21 000 Kč, které ji byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy, a naopak závazek žalované osoby vrátit tyto prostředky spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 228 Kč, poplatkem za komfortní splácení ve výši 6 191 Kč, a úrokem v pevně sjednané kapitalizované výši 3 756 Kč, který odpovídá sazbě 29 % ročně "po celou sjednanou dobu trvání smlouvy" (smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9 smluvních podmínek); celkově tedy s náklady úvěru ve výši 18 175 Kč. Dluh se žalovaná osoba zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 683 Kč (tj. měsíčně cca 2 732 Kč), počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení. Smluvní pokuta byla sjednána ve smluvních podmínkách mimo jádro vlastní smlouvy zakončené podpisem smluvních stran (bod 6 smluvních podmínek). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny a souhrnného poplatku a zůstatku, který zůstal nesplacený, vyplývá, že žalovaný na tuto smlouvu celkem uhradil toliko 21 530 Kč. Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost osoby žalované dle sdělených údajů, které konfrontoval s doklady předloženými a zaznamenanými do tzv. zákaznické karty“, a dále porovnáním se zjištěnými údaji v různých interních i externích registrech (lustrace registrů ovšem žalobkyně nedoložila). Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, s vyznačenými doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalovaného [částka] měsíčně ze zaměstnání. Naopak obecně označené„ další příjmy domácnosti“ ve výši [částka] nebyly doloženy ani při vyplňování zákaznické karty žádnými doklady. Výdaje byly osobou žalovanou uvedeny v zákaznické kartě ve výši [částka] měsíčně bez dalšího a nad to [částka] další závazky k poskytovateli spotřebitelského úvěru. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky osobě žalované dopisem ze dne [datum] a současně ji vyzvala k zaplacení celé dlužné částky do [datum]. Žalovaná osoba ničeho dalšího nezaplatila. Soud neprovedl navržený důkaz výslechu osoby tzv.„ vázaného zástupce“ právního předchůdce žalobkyně, který uzavíral s osobou žalovanou smlouvu, a současně předtím vyplňoval zákaznickou kartu, když rozhodujícím jsou údaje zapsané, jak je sdělil žadatel o spotřebitelský úvěr a dále zapsané doklady, kterými měly být sdělené údaje ověřeny. Jestliže ze zákaznické karty nevyplývá, že by byly při jejím vyplňování předloženy jakékoli jiné doklady, než shora uvedené, je jakýkoli navržený důkaz výslechu osoby sepisující zákaznickou kartu nadbytečný. Z dalších provedených důkazů soud pro věc samu nezjistil relevantní skutečnosti. 9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil dle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZSÚ“). Dle názoru soudu šlo o platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 ZSÚ, když sice nebyl ověřen (a v řízení žalobkyní prokázán)„ další čistý příjem domácnosti“ ve výši [částka], ovšem ověřený příjem ze zaměstnání dostačoval při posouzení schopnosti žalované osoby splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr k positivnímu zjištění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2