11 C 36/2023-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a původním věřitelem, [právnická osoba] Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu mezi nimi doložit. Původní věřitel ale poskytl žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou [číslo]. Žalovaný se na úkor původního věřitele, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil a obohacení je tak povinen vydat. Dosud tak ani přes upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s postupem soudu podle § 115a o.s.ř., tedy s vyhlášením rozhodnutí ve věci jen na základě žalobkyní předložených důkazů (bez nařízení jednání). U obou nastala fikce souhlasu s tímto postupem po poučení podle § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, z jejího textu je zřejmé, že původní věřitel a žalovaný, označený svým rodným číslem prohlásili, že uzavírají na základě žádosti klienta smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jistina byla ve výši 20 000 Kč, poskytována dne [datum], měsíční úrok ve výši 25 %, na bankovní účet klienta [bankovní účet]. Listina nenese žádný podpis žalovaného, u místa podpisu původního věřitele je zaznamenána jakási parafa bez razítka. Není z ní zřejmá žádná forma akceptace žalovaného za účelem jeho jednoznačné identifikace. Stejné údaje soud zjistil z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, která byla podepsána úplně stejně jako Smlouva o spotřebitelském úvěru. 5. Z listiny označené jako Potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že [právnická osoba], [anonymizováno] potvrdila, že z účtu původního věřitele odesílala částku 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol] dne [datum], 15:23 hodin. 6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek vyplynulo, že ji uzavřel původní věřitel a žalobkyně dne [datum]. Její přílohou byl seznam postupovaných pohledávek, pod [číslo] přešla na žalobkyni pohledávka za žalovaným. 7. Z Oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že původní věřitel oznámil postoupení tímto přípisem ze dne [datum] žalovanému a zároveň jej vyzval k úhradě dluhu. 8. Stejného dne (podací lístek) zasílal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby se lhůtou tří dnů ode dne doručení. 9. Ze Sdělení [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] byl [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], přičemž dne [datum] byla na tento účet připsána částka 20 000 Kč. 10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 11. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným jednal o uzavření smlouvy o úvěru příslušného čísla, jejíž součástí jsou smluvní podmínky. Dne [datum] zaslal žalovanému bezhotovostně na účet č. [bankovní účet], pod [variabilní symbol] přes [právnická osoba], s.r.o. částku 20 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni, když původní věřitel a žalobkyně podepsali listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek a byl prokázán převod pohledávky na žalobkyni příslušnou Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Žádná z listin neobsahuje podpis žalovaného či jinou formu souhlasu žalovaného utvrzující její obsah. Žalovanému byl převod pohledávky oznámen přípisem ze dne [datum] a současně byl vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 3 dnů. Žalovaný neuhradil na částku 20 000 Kč ničeho, a to přes další výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně. 12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 15. Vzhledem k tomu, že soud shledal primárně, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným nedošlo (ostatně žalobkyně toto ani netvrdila), avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalovanému (na účet, jehož majitelem byl žalovaný) poskytl částku 20 000 Kč, a současně došlo k platnému postoupení pohledávky, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (žalobkyně) plnila obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu. Poskytnutou částku 20 000 Kč však již žalovaný původnímu věřiteli, resp. žalobkyni nevrátil, když jak žalobkyně uváděla, na danou částku neuhradil ničeho. 16. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne [datum] se lhůtou do 3 dnů ode dne doručení výzvy. Na poštu byla zásilka podána dne [datum] a doručena tak byla dne [datum] (§ 573 o.z.). Žalovaný se tak ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne [datum], neboť třídenní lhůta uplynula dnem [datum], a od daného dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 17. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 20 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobě proto v tomto rozsahu vyhověl. 18. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna za právní zastoupení ve výši 900 Kč podle ust. § 14b odst. 1 bod 2, ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), a to vždy 300 Kč za výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a náhrada za 21 % DPH ve výši 252 Kč podle ust. § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. Náklady řízení tak činí celkem částku 2 252 Kč. Soud postupoval podle citovaných zákonných ustanovení proto, že žalobkyně opakovaně podává u zdejšího soudu návrhy na ustáleném vzoru, a to ve skutkově i právně téměř identických věcech (k tomu srov. např. návrh v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). 19. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.