33 C 365/2022-45 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 640 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených úvěrů, které poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 9 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 16 200 Kč, tvořenou jistinou 9 000 Kč a souhrnným poplatkem 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 3 705 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 9 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 3 495 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 368,13 Kč představuje úrok ve výši 25,26 % z částky 9 000 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 773,44 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 9 000 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). 2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 7 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 600 Kč, tvořenou jistinou 7 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 5 455 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 7 145 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 1 587,69 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 825,95 Kč představuje úrok ve výši 25,77 % z částky 5 557,31 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 584,56 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 5 557,31 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). 3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti za žalovanou na žalobkyni. 9. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 10. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do [datum] (z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 11. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] příjem žadatelky ze státní podpory a [částka] další blíže nespecifikovaný příjem) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 12. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] příjem žadatelky ze státní podpory a [částka] příjem partnera) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 13. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 14. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 200 Kč v 60 týdenních splátkách po 270 Kč. Dále byla na žalobkyni postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do [datum]. Žalovaná uhradila na splátkách ke smlouvě ze dne [datum] částku 3 705Kč a na splátkách ke smlouvě ze dne [datum] částku 5 455 Kč. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne [datum] uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] příjem žadatelky ze státní podpory a [částka] další blíže nespecifikovaný příjem) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Žalovaná v kartě zákazníka kartě ze dne [datum] uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] příjem žadatelky ze státní podpory a [částka] příjem partnera) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 15. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 23. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po