34 C 488/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] ve spojení s její opravou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že mezi původním věřitelem [právnická osoba], IČO: [číslo] a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, kterou není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poukázal žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo] částku 20 000 Kč. Žalovaná tak získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a tudíž původní věřitel měl právo na vrácení toho co plnil. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovanou k vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Výzva se dostala do dispoziční sféry žalované desátý den po jejím odeslání a tento den je dnem splatnosti ([datum]). Následujícího dne se žalovaná ocitla v prodlení. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum]. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci soud nařídil ústní jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně ani žalovaná, o odročení jednání nepožádaly. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] byla odeslána platba 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 6. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud nezjistil žádné významné skutečnosti, neboť listina není podepsána žádnou z označených smluvních stran. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena uvedená smlouva, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky ve výši 15 712,21 kč na žalobkyni a zároveň byla vyzvána k uhrazení této částky do tří dnů. 9. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k uhrazení částky 23 117,21 Kč do tří dnů. Písemnost byla odeslána dne [datum]. 10. Na základě žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitel [anonymizováno], [právnická osoba], [IČO] převedl na bankovní účet žalované dne [datum] částku 5 000 Kč. Mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] zastavil (výrok I.). 16. Soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním žalobkyně bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, a proto je povinna vydat to, co dostala (§ 2991 odst. 1 o.z.). Převzala-li žalovaná částku 5 000 Kč bez právního důvodu, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované představuje částku, která ji byla poskytnuta (5 000 Kč). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl.o.z. 17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně plnila bez právního důvodu, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaná je povinna splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byla o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalované, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byla o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne [datum]. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne [datum], tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od [datum] ocitla v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni ved le částky 5 000 Kč i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 5 000 Kč od [datum] (výrok II). S ohledem na shora uvedené soud zákonné úroky z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] nepřiznal (výrok III.). 18. Žalobkyně v posuzované věci neprokázala, že původní věřitel poskytl žalované částku v celkové výši 20 000 Kč. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. §118a odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 5 000 Kč, soud žalobu co do částky 15 000 Kč zamítl i s požadovanými zákonnými úroky z prodlení (výrok III.). 19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložené povinnosti určil soud žalované třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 20. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad IV.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.